Jiří Kovařík je autorem knihy Ludvík XIV. Život, doba a války krále Slunce. Ludvíka XIV. vnímáme obecně jako okázalého absolutního monarchu a despotu, řídícího Francii podle své vůle i rozmaru. Pokud jde o politiku, je to válkychtivý a dobyvačný král. Tak vypadá pokřivený obraz, poplatný republikánské historiografii 19. stol., a pokud za něj pronikneme, objevíme muže vládnoucího podle svého
Napoleon v Rusku s podtitulem Zkáza Velké armády je druhým a závěrečným svazkem práce o tažení roku 1812, v němž chtěl císař Napoleon porazit ruského imperátora Alexandra, sám ale utrpěl navzdory všem vítězstvím porážku, která předznamenala jeho pád.
Příběh epické cesty 2. Tichooceánské eskadry přes půlku světa a její zkázy v jedné z největších námořních bitev hladinových lodí, svedené v květnu 1905 admirály Rožestvenským a Tógóem nedaleko japonských břehů.
Kniha Napoleon v Rusku je prvním svazkem práce o tažení roku 1812, v němž chtěl císař Napoleon porazit ruského imperátora Alexandra, sám ale utrpěl navzdory všem vítězství porážku, která předznamenala jeho pád. Známý napoleonský historik a autor literatury faktu analyzuje příčiny konfliktu, síly, možnosti i plány obou stran a sleduje postup Napoleonovy Velké armády od prvního dne vpádu až po
První svazek dvoudílné práce o posledním Napoleonově tažení, které trvalo pouhé čtyři dny a skončilo jeho porážkou. Autor čtivě analyzuje vojenské podmínky, síly, možnosti a plány obou stran. Takřka krok za krokem a hodinu po hodině líčí první tři dny bojů, které vyvrcholily paralelními bitvami u Ligny a Quatre Bras a rozdělením francouzské Severní armády na dvě části.
Válka Řeků s Peršany, první v celé šíři historicky zdokumentovaný konflikt v dějinách lidstva a současně velký střet dvou odlišných civilizací, ožívá v této knize v plné šíři, počínaje představením obou soupeřů, perských králů Dareia a Xerxa na jedné a hlavních řeckých protagonistů, Athén i Sparty, na druhé straně.
Mušketýr je formou literatury faktu napsaným životopisem Charlese de Batz de Castelmore, hraběte d´Artagnan, hrdiny, z něhož pak Alexandre Dumas učinil hlavní postavu Tří mušketýrů.
Žádná jiná námořní velmoc nesvedla vést korzárskou válku s takovou intenzitou a v takové šíři, jako právě Francie. Ta to dokázala dokonce dvakrát. Volné pokračování knihy Korzáři krále Slunce.
V mnohém přispěl k Napoleonovu pádu. Proč císař Francouzů uloupil španělskou korunu, čím proti sobě vzbudil nenávist většiny Španělů i Portugalců a proč nemohl vyhrát válku, i když Francouzi ve většině bitev vítězili? Jak probíhal barvitý zápas, do nějž se stále více zapojovali britští vojáci pod velením Arthura Wellesleye, budoucího vévody z Wellingtonu? To vše líčí na podkladě dobových pramenů.
Roku 1793 dostal dělostřelecký důstojník, který se tehdy ještě psal jako Napoleone Buonaparte, poprvé příležitost ukázat svůj talent a při obléhání Toulonu si vysloužil první generálské epolety. O tři roky později stanul, už jako Napoleon Bonaparte, v čele Italské armády, nejubožejší ze všech vojsk republiky, a vedl ji od vítězství k vítězství.
Novou knihu Jiřího Kovaříka, kterou provází přes dvacet map a nákresů jakož i kolem sto dvaceti dobových vyobrazení, uvede na knižní trh na počátku poslední říjnové dekády tohoto roku nakladatelství Elka Press, které už vydalo i známé napoleonské paměti Marcellina Marbota a Charlese Parquina. Bitva u španělského mysu Trafalgar, svedená 21. října 1805 mezi 33 řadovými loďmi francouzsko-španělské
Napoleonův kavalerista jsou neobyčejně barvité paměti, zahrnující příběh dvanácti let života jednoho napoleonského jezdce. Napsal je Charles-Denis Parquin, který se dal jako šestnáctiletý zapsat k 20. pluku jízdních myslivců. Prošel bitvami u Jeny a Pruského Jílového i ruským zajetím, bojoval v tažení na Dunaji roku 1809, pak válčil na Pyrenejském poloostrově s Brity i se španělskými povstalci.
Jean-Roch Coignet byl příslušníkem 1. pluku gardových pěších granátníků Napoleonovy císařské gardy, elity armády, a později i příslušník malého císařského štábu. Jeho první bitvou bylo italské Montebello 9. června 1800 a hned o pět dní později bojoval u Marenga. Byl přijat do konzulární a poté do císařské gardy, do pluku gardových pěších granátníků, byl u Ulmu, vstoupil roku 1805 do Vídně,
První svazek Korzárské války je věnován bojům a plavbám jak proslulých velitelů Jeana Barta, Claude Forbina a René Duguay-Trouina, tak mnoha zapomenutých. Jsou v něm vylíčeny i velké námořní bitvy, Texel, Bévéziers, Barfleur, La Hougue. Mluví však také o podmínkách a zvyklostech korzárské války, způsobech, jímž se vedla, životě na lodích za dlouhých plaveb i pravidlech boje.
Pátý svazek projektu Bitvy a osudy válečníků navazuje volně na Války proti králi i čtyřsvazkové Rytířské bitvy a osudy. Války na moři jsou první v češtině vydanou ucelenou knihou o námořních bojích 2. pol. XVII. a počátku XVIII. století.