Egypt se rozvíjel, dokud jednotný národ, energičtí králové a moudří kněží spolupracovali ve prospěch celku. Přišla však doba, kdy početní stav lidu poklesl válkami, útisk a vykořisťování ho zbavilo sil a příliv cizinců porušil etnickou jednotu. A když v zátopě přepychu utonula energie faraonů a moudrost kněží a tyto dvě síly se pustily do zápasu o moc, dostal se Egypt pod vládu cizinců a světlo
Faraon Bolesława Pruse byl pro mě jednou z knížek, jejichž čas musí dozrát. Znáte to? Chodíte kolem knihovny, knížka z ní na vás juká, všichni vám říkají: přečti si to, a vy nic, chodíte kolem a děláte, že tam není. Pak nastane ta chvíle. Začtete se a vzápětí je tu úžas. A chuť do práce. Tak jsem žila s Faraonem od prvního pohlazení počítačové klávesnice až do dne premiéry dva a půl roku. Byl to
Bolesław Prus ve svém slavném románu Faraon podává věrný obraz prostředí starého Egypta. Své líčení opřel o pečlivé studium vědeckých pramenů, a tak na rozdíl od různých fantazií je jeho román založen na skutečně historické představě a často dokonce cituje ze starých egyptských textů. Jinak se ovšem strohými historickými údaji o faraonu Ramsesovi nedal nikterak omezovat v pestrosti i vzrušené