Egypt se rozvíjel, dokud jednotný národ, energičtí králové a moudří kněží spolupracovali ve prospěch celku. Přišla však doba, kdy početní stav lidu poklesl válkami, útisk a vykořisťování ho zbavilo sil a příliv cizinců porušil etnickou jednotu. A když v zátopě přepychu utonula energie faraonů a moudrost kněží a tyto dvě síly se pustily do zápasu o moc, dostal se Egypt pod vládu cizinců a světlo civilizace, planoucí nad Nilem po několik tisíciletí, zhaslo. To, co dále vypravujeme, spadá do 11. století před Kristem, kdy zanikla XX. dynastie, a po synu slunce, věčně žijícím Ramsesovi XIII., se dostal na trůn a čelo si ozdobil urem věčně žijící syn slunce Sem-amen-Herhor, velekněz Amonů.
Bolesław Prus ve svém slavném románu Faraon podává velice věrný obraz prostředí starého Egypta. Své líčení opřel o pečlivé studium vědeckých pramenů, a tak na rozdíl od různých fantazií je román založen na skutečně historické představě a často dokonce cituje ze starých egyptských literárních památek. Jinak se ovšem strohými historickými údaji o faraonu Ramsesovi nikterak nedal omezovat v pestrosti i vzrušené napínavosti děje. Prus měl vynikající schopnost vytvořit napínavý dobrodružný a fantastický román a zde se mu naskytla skvělá příležitost široce rozvinout vzrušující děj, plný překvapujících obratů a zauzlení, do něhož dovedl originálně vložit tradiční osvědčené prostředky tohoto literárního druhu, jako je romantika tajných společností, podzemního labyrintu, dvojníka, záhad skoro detektivních, exotické erotiky. Neobyčejné bohatství ostře kreslených postav, vesměs pevně začleněných do dějové osnovy, jasně rozlišené typy různých národností a společenských vrstev, zasazené do malebného líčení starého Egypta, jeho života a zvyků, poskytují vzrušující zážitek – Prusův strhující klasický egyptologický román stále vyhledávají čtenáři po celém světě.
