Dva sešity písní s klavírním doprovodem na moravské lidové texty napsal Martinů za druhé světové války. Na ploše písňové miniatury tu ožívá všechna důvěrnost domova, k němuž se Bohuslav Martinů, vzdálený tisíce kilometrů v americkém exilu, vždy znovu obrací. Písničky jsou technicky dostupné všem amaterským zpěvákům a pro svou krásu a půvab se staly součástí repertoáru i koncertních pěvců.
BÄRENREITER URTEXT Editor Paul Wingfield nová kritická edice díla na základě souborného vydání ve studijní partituře (oproti soubornému vydání) drobný part gongu a možnost nahradit harmonium varhanami v apendixu provozovatelná původní verze závěru díla doplněno překlady (a/n) českého zpěvního textu Polní mše je jedním z důležitých vokálně-instrumentálních
Bohuslav Martinů – Fresky, Paraboly, Rytiny Bohuslav Martinů (1890–1959) – Předehra H 345 (1953), Fresky Piera della Francesca H 352 (1955), Skála H 363 (1957), Paraboly H 367 (1957), Rytiny H 369 (1958) Symfonický orchestr Českého rozhlasu, dirigent Tomáš Netopil „A sochař hněte tvář z hlíny. Ty pak jsi při svém putování prošel kolem jeho díla, pohlédl na onu tvář a ubíral se dál svou
Díky jejich poutavému vyprávění a ukázkám z díla Bohuslava Martinů se mnohému naučíte a poznáte, jak zábavné je být žákem hudební školy. Životopis skladatele se naučíte jakoby nic a ještě se dozvíte třeba proč ho vyhodili z konzervatoře pro "nenapravitelnou nedbalost". A navíc si můžete pobrukovat melodie z Otvírání studánek, baletů Kuchyňská revue nebo Špalíček a další. V přebalu CD najdete
Martinů zkomponoval tyto tři krátké skladby pro klavír v Paříži o Vánocích roku 1927. O atmosféře vánoc vypovídají i původní názvy jednotlivých skladeb: Le Traîneau (Saně) v tempu Allegra, Berceuse enfantin (Dětská ukolébavka) a nakonec opět rychlé Chante de Nöel (Zpěvy Vánoc). Jedná se o víceméně příležitostnou kompozici střední obtížnosti, která v sobě nenese příliš stopy hudební řeči Martinů