Mokře chodí v suše

Vodník je jednou z nejvýraznějších postav českých pohádek a pověstí, bohatě ztvárňovanou nejen literárně, ale také ve výtvarném umění, na divadelních scénách, v hudbě i ve filmu. Zatímco zájem folkloristiky o tento motiv byl vždy značný, v literární vědě jeho reflexe dosud chyběla. Kniha popisuje, jak postava vodníka působí v prvotním prostředí lidového podání (včetně exkurzu do oblasti předfolklorní) a zejména jak přechází do moderní umělecké literatury, jak je zde rozvíjena a modifikována a jaký má genologický a narativní potenciál. Autor vychází ze široké pramenné základny folklorních i uměleckých textů různých žánrů od romantismu k postmoderně. Kniha, jejíž základní hledisko je literárněvědné, je vybavena obrazovou přílohou s ukázkami výtvarného umění od středověku až po současnost a antologií literárních textů, do níž autor zařadil jednak texty nejstarší, jednak takové, které jsou současnému čtenáři těžko dostupné, ač jsou z literárního hlediska důležité.