Zrození světa: kosmologie básníka Hésioda

Pod jménem básníka Hésioda tradice uchovala zejména dvě rozsáhlé epické skladby: Theogonii neboli Zrození bohů a Práci a dny. Jeho tvorba dnes bývá datována na závěr 8. století před naším letopočtem a spolu s Homérovou Íliadou a Odysseiou tak tvoří nejstarší literární kořeny evropského myšlení.
Předkládaná kniha má za cíl předvést, že Hésiodos je nejen básník, ale též svébytný myslitel, vůbec první, který se ve své Theogonii pokusil vypracovat systematickou a ucelenou kosmologii, a který tak stojí na samém počátku evropské filosofie a vědy. K jeho dílu přistupuje z filosofických, nikoli filologických pozic a usiluje o systematickou rekonstrukci jednotného hésiodovského univerza v širším kontextu řeckého archaického myšlení a také s ohledem na jeho budoucí organický vývoj, zejména u takzvaných prvních filosofů. Vždyť pozdější myšlení z Hésioda přirozeně vycházelo jako z jednoho ze svých nejstarších zdrojů a Hésiodos a Homér byli uváděni (tradičně právě v tomto pořadí) jako „učitelé Hellady“. Návazná tradice svébytným způsobem rozvíjela a samozřejmě také přeznačovala možnosti, které Hésiodovo staré podání o povaze světa a místě člověka v něm otevřelo.

Hlubší obeznámenost s tímto básníkem by tak měla patřit k základní výbavě každého, kdo se chce vážně zabývat předsokratovskými mysliteli, ale samozřejmostí by měla být i pro badatele, kteří studují takové filosofické „klasiky“, jako je Platón nebo Aristotelés.