Monografia Bez súhlasu.txt je súborom 7 textov 10 autoriek, ktoré v prostredí Slovenska a Česka pojednávajú o kultúre znásilnenia. Hovoria o postojoch, predstavách a predsudkoch, ktoré máme o sexuálnom násilí a ktoré prispievajú k tomu, že sa sexuálne násilie a obťažovanie v našich komunitách beztrestne deje aj dnes. Kultúra znásilnenia má svoje dopady na to, ako sa ľudia, ktorí zažili násilie, vysporiadávajú so svojou situáciou, vyhľadávajú pomoc a spravodlivosť. Napriek tomu, že je sexuálne násilie spoločensky odsudzované, kultúra znásilnenia znamená pretrvávanie sexistických predsudkov o tom, kto je hodná obeť - teda kto si zaslúži pomoc a spravodlivosť (a kto už nie) a o tom, prečo je vina vždy (hlavne) na nej. Autorky knižky Bez súhlasu.txt píšu o skúsenostiach z rôznych oblastí poskytovania starostlivosti a advokácie. Rozprávajú o tom, ako sa mýty o sexuálnom násilí udržiavajú v náboženskom učení, či ako ticho o sexuálnom násilí vedie k nedostatku jazyka a viditeľnosti pre tých, ktorí násilie zažili. Píšu o rôznych komunitách, ako o trans ľuďoch na Slovensku, či o ženách migrujúcich do Európy, ktoré unikajú pred násilím, no to sa zriedka zastaví po prekročení hraníc. Hovoria o tom, ako médiá využívajú trópy nahých mŕtvych ženských tiel s cieľom predávať vysávače, no aj o tom, aké to je to vypovedať o svojej skúsenosti s násilím na polícii a hovoriť o nej v slovenskom online priestore. V neposlednom rade chce táto kniha poukázať na to, že nezúčastnený divák/diváčka neexistuje, pretože aj mlčanie je spôsob reakcie. Hovoriť o násilí bez toho, aby sme hovorili o štruktúrach a inštitúciách, ktoré ho legitimizujú a bagatelizujú nie dostačujúce.
Cílem knihy je zmapovat shody a rozdíly v určitých aspektech frazeologie především jihoslovanských a západoslovanských jazyků, ale do srovnání jsou v některých kapitolách zahrnuty i frazémy ruské (genetickolingvistické důvody) či maďarské (kulturně-historické důvody). Publikace svým neotřelým záměrem porovnávat vybrané jazykové jevy v rámci synchronního zkoumání tzv. malých jazyků přispívá k lepšímu vzájemnému poznání nejen jazykových, ale též literárních, kulturních, historických, etnografických, národopsychologických a jiných vazeb jihoslovanských národů s prostorem středoevropským.
Cílem práce je umožnit studentům Právnické fakulty seznámit se se základy latinské gramatiky, a tak snáze zvládnout práci s latinským textem. Dvacet jedna lekcí přináší nejprve výklad základní gramatiky a gramatických jevů, keré se nejčastěji v právnických textech a výrocích vyskytují. Do cvičení jsou zařazeny převážně autentické právnické obraty a používané věty právnické terminologie.
Kniha s názvem se zabývá tradičním indickým herectvím. Zaměřuje se na specifickou formu komunikace herce s divákem na komunikaci prostřednictvím muder, jež jsou zpravidla charakterizovány jako symbolické pozice rukou. Hlavním cílem monografie bylo pojednat o tom, na jakých principech se vyjadřování prostřednictvím muder v performančních aktivitách Indie zakládá. V knize je prověřována teze, že v případě muder jde o komunikaci mezi jevištěm a hledištěm prostřednictvím svébytného jazykového systému, který je schopen vyjádřit jakoukoli myšlenku i emoci. Výsledky výzkumu v této oblasti jsou založeny na staroindické i novodobé divadelní literatuře v sanskrtu, angličtině, případně francouzštině, především na poetikách a hereckých manuálech, a na současné praxi tradičního indického divadla či tanečních forem, kterou autorka zkoumala v rámci výzkumné cesty po Indii ponejvíce praxe kéralských divadelních aktivit, zejména divadla kúdijáttam a kathakali.
Monografie je zaměřena na sledování změn, které nastaly v ruské literatuře přelomu 19. a 20. století po obsahové i formální stránce. V první části zkoumá práce příčiny posunu v hodnotovém systému a v pojetí jedince oproti 19. století a odvozuje z toho záměry týkající se odlišnosti modelu světa, jež je v literárních dílech prezentován. Ve druhé části práce pak autor sleduje konkrétní jevy, jimiž se změny projevují v konkrétních literárních dílech především V. Brjusova, L. N. Andrejeva, L. N. Tolstého, I. Šmejlova, S. N. Sergejeva-Cenského a F. Sologuba, a to v souvislosti s tvorbou např. F. Kafky a R. Musila.
Skripta obsahují diferenciální rovnice, diferenciální a integrální počet funkcí více proměnných, základy vektorové analýzy, křivkový a plošný integrál. Primárně jsou skripta určena pro studenty chemických a biochemických oborů, proto jsou zde zařazeny také fyzikální a chemické aplikace. Lze je dobře využít ve výuce matematiky na vysokých školách.
Publikace ukazuje, jak antické jazyky, mající rozhodující podíl na vývoji evropské kultury, zasáhly do slovní zásoby, terminologie i mluvnice slovanských jazyků, a jaký význam má proto zejména znalost latiny pro současnou profesionální činnost člověka v různých oborech.
Zneužívání zvířat v České republice má mnoho podob. Začíná u jídelních stolů, pokračuje v budovách pokusných laboratoří a zdaleka nekončí v klecích zoologických zahrad nebo cirkusových manéžích. Zvířata nenacházejí klid ani ve volné přírodě. Myslivci z nich dělají živé terče, rybáři je za ústa tahají ven z vody a včelaři si přivlastňují jejich zimní zásoby. Mnohdy se taktéž ocitají v roli dopravních prostředků, jindy živých hraček nebo módních doplňků. Od útlého věku jsou lidé vedeni k názoru, že smyslem existence některých zvířat je sloužit člověku a obětovat se pro něj. Příliš se však už nepřemýšlí o tom, jaký dopad má lidské chování právě na samotná zvířata. Na každou jednu bytost narozenou do nesvobodného těla. Ačkoliv by se mohlo zdát, že jsou zvířata chráněna zákonem, je tomu vlastně naopak. Zákon na ochranu zvířat proti týrání se minul svým obsahem a povoluje jedince mrzačit, omezovat v pohybu, zohyzďovat chemickými látkami, pouštět jimi elektrický proud, namačkané v transportech smrti je odesílat na jatka nebo pořádat jejich veřejné popravy na zahradách. Dávno víme, že zvířata nejsou stroje bez myšlenek a emocí. Většina z nich naopak vede velmi bohatý duševní život. Co všechno tedy musí někdo takový snášet v roli nedobrovolného služebníka lidské společnosti? Tuto otázku a mnohé další by vám měla zodpovědět právě tato kniha, která vás provede životem zvířat bez svobody.
Leszek Engelking (1955) patří mezi nejpilnější polské bohemisty po roce 1989. Věnuje se překladu, literární vědě, historii, kritice a publicistice; píše původní básně a prózu. Působí na univerzitě v Lodži. Publikace shrnuje devětadvacet Engelkingových literárněhistorických prací věnovaných české literatuře zejména posledního století, ale i starší: počínaje Máchou přes Richarda Weinera ke Skupině 42, Ivanu Wernischovi a českému surrealismu až po Jáchyma Topola. Editorem knihy a autorem předmluvy je Radim Kopáč.
Svetový filozof a zakladateľ fenomenológie Edmund Husserl sa narodil v moravskom Prostějove 8. apríla 1859, no dnes ho v tomto meste máločo pripomína. Ozveny Moravy v živote a diele veľkého filozofa 20. storočia a zakladateľa fenomenológie podáva reflexia súčasných svetových fenomenológov a domácich filozofov (Michael Gubser, Julia Jansen, Jan Sokol). Odpovedajú na otázky o dnešnom postavení Husserlovho myslenia, jeho vzťahu k moravskému kultúrnemu prostrediu a jeho odkazu vôbec. Súčasťou vydania sú dobové dokumenty o Husserlovi vrátane jeho korešpondencie s T. G. Masarykom, ktorá vychádza po prvý raz preložená z nemčiny. Toto číslo Kritiky & Kontext je zostavené z populárnych aj akademických textov o Husserlovi, pripravili ho Klaus Nellen a Ludger Hagedorn z viedenského Inštitútu vied o človeku (IWM) a Jaroslava Vydrová (SAV). Malo priniesť aj pohľad na rôzne spomienkové podujatia v Prostějove k Husserlovmu výročiu narodenia 8. apríla 2020, ktoré organizovalo mesto so sochárom Milošom Karáskom. Žiaľ, podujatia sa museli preložiť na apríl 2021.
Svet sa mení k lepšiemu aj horšiemu súčasne, píšu autori časopisu Kritika & Kontext, č. 57 (zostavili Egon Gál a Martin Takáč). Sme bohatší, zdravší, gramotnejší a slobodnejší ako generácie ľudí pred nami, napriek tomu nie sme šťastnejší. V najbohatších a najrozvinutejších krajinách pribúda frustrovaných a psychicky deprivovaných ľudí. Rastie nostalgia za minulosťou, strach z budúcnosti, nedôvera k inštitúciám. Ľudia sa cítia klamaní, manipulovaní a bezmocní. Časopis prináša úvahy domácich a zahraničných autorov o vplyve sociálnych nerovností na stav spoločnosti, dôvodoch sociálnej polarizácie a úlohe nových technológií. Ich názory sa v mnohom rôznia, no v jednom sa zhodujú. Problémy, pred ktorými súčasné spoločnosti stoja, sú gigantické, ale mali by sme ich chápať ako výzvy, nie ako prichádzajúce apokalypsy. Hlavnú tému dopĺňa literárna časť, ktorú zostavil Ľubomír Feldek, o návrhu Nobelovej ceny za literatúru pre Rudolfa Dobiáša a sonete ako literárnej forme s akcentom na čerstvý preklad Hviezdoslavových Krvavých sonetov do angličtiny. Číslo ilustrujú reprodukcie diel Rudolfa Sikoru.
Kniha Josefa Hrdličky otevírá otázku, co je exilová poezie a zda představuje podobně významnou oblast jako milostná či přírodní lyrika. Složitý a proměnlivý fenomén exilu sleduje na příkladech literárních textů od antiky do současnosti a na pozadí historické poetiky exilu se zabývá českými básníky, kteří odešli ze své země po roce 1948 a výrazně se podíleli na literatuře psané v zahraničí. Na básních Ivana Blatného, Milady Součkové, Ivana Diviše či Petra Krále ukazuje kontinuitu i proměny západní tradice a obraznosti exilu.
Kniha amerického naratologa, profesora angloamerické literatury Briana Richardsona nabízí čtenáři vhled do tzv. nepřirozené naratologie, jež se teoreticky vyrovnává s určitým druhem experimentálních, antimimetických děl. Tyto nepřirozené narativy existují už od časů Aristofana a Lúkiana. Byly běžné ve středověku (Rabelaisův Gargantua a Pantagruel) i v renesanci (zvláště Shakespearova imaginativní a sebereflexivní dramata jako například Zimní pohádka), literární teorie je přesto dlouho opomíjela. Antimimetické strategie formují celou tradici inspirovanou Tristramem Shandym a velmi často se s nimi setkáváme v postmoderní fikci a absurdním dramatu. Kniha Briana Richardsona tak přináší do českého prostředí koncept nepřirozené naratologie, jež je v současnosti považována za autonomní součást obecné narativní teorie.
Kniha pojednává o třígeneračním soužití v české společnosti. Na základě více než stovky rozhovorů provedených se zástupci tří generací prarodiči, rodiči a dětmi sleduje mezilidské, mezigenerační a rodinné vztahy v tomto typu uspořádání. Zaměřuje se na příběhy těch, kteří aktuálně bydlí pod jednou střechou s dalšími dvěma generacemi. Tematizuje okolnosti vzniku třígeneračního soužití i jeho perspektivy, každodenní způsoby formování vztahů, praktik péče a příbuzenství. Dotýká se přitom takových témat, jako je vlastnictví, soukromí, tolerance či očekávání a jejich naplňování ve vztahu k ostatním generacím. Kniha je příspěvkem do sociologických a antropologických studií rodiny, mezigeneračních vztahů a péče.
Při pohledu na texty a jejich různorodost můžeme uplatnit dvě perspektivy: buď se zaměříme na vnější charakteristiky textu, jako je obálka, komunikační médium, grafická stránka atp., nebo zkoumáme použité jazykové prostředky, např. jak často se v textu používají otázky nebo zda je v něm podmiňovací způsob. Zde nám půjde především o tu druhou, vnitrotextovou perspektivu, která pomáhá identifikovat v jazyce registry. Ty můžeme vnímat obdobně jako rejstříky na varhanách jako alternativní způsoby, jak vyjádřit obsah, který chceme sdělit. O tom, jak tyto registry v jazyce identifikovat a charakterizovat pomocí empirických a kvantitativních metod na základě rozsáhlých korpusových dat, pojednává tato knížka. Inspiraci čerpá ze slavného multidimenzionálního přístupu Douglase Bibera, který se zde vůbec poprvé ve větším měřítku uplatňuje na češtinu.
Čo pre ženy znamená obdobie po roku 1989? Etnografka Kristen R. Ghodsee niekoľko rokov skúmala životy žien vo východnej Európe a prináša nový pohľad na to, čo im priniesol kapitalizmus. Vo svojej štúdii zdôvodňuje, prečo majú dnešné ženy nižšie mzdy, sú častejšie diskriminované a obťažované alebo vedú nekvalitný sexuálny život. Hľadá spôsoby, ako môžu opäť získať svoj stratený čas, emocionálnu energiu a sebavedomie. Kristen R. Ghodsee (1970) je profesorkou ruských a východoeurópskych štúdií na Pensylvánskej univerzite. Napísala šesť kníh, v ktorých sa venuje rodovej problematike, socializmu a postsocializmu vo východnej Európe. Skúma každodenný život ľudí po páde železnej opony a otrasy, ktoré tento historický míľnik spôsobil.
Počátky domácího násilí v minulém století jsou jednoznačně spjaty se závažnými případy týraní žen v partnerském soužití. Od té doby však výzkumy přinesly nové poznatky o násilí uvnitř rodinných vztahů. Jednolitý obraz domácího násilí a jeho obětí se rozpadl. Prosadil se interaktivní, dyadický přístup. Abychom zjistili, o jaký typ domácího násilí se jedná, je třeba analyzovat vývoj partnerského vztahu a chování obou aktérů. Publikace přináší ucelený výklad současných poznatků o domácím násilí. Seznamuje s rozlišováním základních typů či vzorců domácího násilí. Popisuje rozdíly mezi týráním a konfliktním domácím násilím. Různé vzorce generují také různé profily obětí. Může týraná oběť udeřit tyrana? Proč si nechala týrání tak dlouho líbit? Proč neodešla? Proč se k tyranovi vrací? Tyto zdánlivě kontraintuitivní projevy obětí vysvětluje autorka pomocí různých koncepcí. Samostatné kapitoly pojednávají o mužích, seniorech a dětech v roli obětí domácího násilí. Dilema odejít anebo zůstat není z pohledu oběti jednoduchým rozhodováním mezi špatnou minulostí a růžovou budoucností. Konec vztahu totiž nemusí automaticky znamenat konec násilí. Tématem 21. století se tak staly rovněž nebezpečné rozchody a (post)separační násilí. O této problematice pojednávají závěrečné kapitoly publikace.
Cílem studie je popsat základní hodnoty a postoje v rodinném životě a partnerství, které převažují v západním a východním Německu, České republice a Polsku. Analýza seznamovacích inzerátů umožnila identifikovat klíčové hodnoty a postoje, které utvářejí koncepci života a partnerství v každé z těchto čtyř společností. Srovnání ukázalo systematický vztah: specifika ekonomických podmínek, historického dědictví a národní minulosti ovlivňují myšlenku dobrého života a dobrého partnerství.
Práca Medzi invariantom a idiolektom po historicko-metodologickom úvode o opakovateľnosti a udalosti v jazyku a literatúre prináša v rade štúdií interpretácie jednotlivých literárnych textov predovšetkým vo vzťahu k textovým invariantom t. j. na ich žánrovom pozadí a vo vzťahu k literárnym smerom. Z tejto perspektívy sa ukázalo ako strategicky vhodné analyzovať aj žánre tzv. populárnej literatúry. Bude teda reč o textoch populárnej literatúry a o tom, ako ich žánrové kódy využíva a transformuje tzv. vysoká literatúra. V týchto dvoch sférach literatúry pôjde aj o menšiu či väčšiu mieru idiomatickosti. Do hľadáčika interpretácie sa tu dostávajú napríklad prózy Witolda Gombrowicza, Stanisława Lema, Karla Maya, A. C. Doyla, Richarda Marsha, Stefana Grabińského, Stanisława Przybyszewského, Antoniho Langeho, Władysława Reymonta, J. M. Hurbana, Pavla Vilikovského, Pavla Rankova a ďalších.
