Český strukturalismus v diskusi

Publikace představuje reprezentativní výbor z široké diskuse o českém strukturalismu, kterou vedli západní literární vědci v sedmdesátých až devadesátých letech 20. století. Záměrem antologie je představit vybraná témata, některé tendence a směřování diskusí o českém strukturalismu v uvedeném období. Svazek obsahuje patnáct studií, v nichž se zahraniční literární teoretici a historici zabývají českým strukturalismem buď z hlediska širších vědeckých, kulturních a historických kontextů, anebo se úžeji zaměřují na poetiku, sémiotiku a estetiku Jana Mukařovského a Romana Jakobsona. Na úvod jsou zařazeny studie Ladislava Matějky, Petra V. Zimy a Petra Steinera, které nastiňují celkovou pozici českého strukturalismu v západní literární vědě a které se jím zabývají v souvislosti s ruským formalismem, avantgardistickou angažovaností a českou estetickou formalis tickou tradicí. Následují práce, v nichž se jejich autoři zaměřili na problematiku holismu a teleologie (Patrick Sériot), na vztahy českého strukturalismu s fenomenologií (Elmar Holenstein, David Herman) a s hermeneutikou, respektive recepční estetikou (Sigrun Bielfeldtová). Na ně navazují studie věnované poetologickým a sémiotickým názorům Jana Mukařovského (Thomas G. Winner, Wolfgang F. Schwarz, Claude Gandelman, Herta Schmidová), práce o poetice a sémiotice Romana Jakobsona (Peter Grzybek, Linda R. Waughová, Irene Portis-Winnerová), ale také stať Wendy Steinerové o sémiotické koncepci jazyka Sergeje Karcevského. Vybrané studie jsou důležité nejen v kontextu západní literární vědy a sémiotiky, ale mohou být inspirativní i pro naše současné zkoumání dějin Pražské školy a úvahy o strukturální teorii a metodologii. Svazek uzavírá doslov mapující dějiny zahraniční recepce a hlavní témata diskusí o českém strukturalismu.