Čtenářům je předkládána publikace s názvem Sociální zabezpečení – vybrané kapitoly. Byla sepsána autorským kolektivem, jehož členové jsou odborníky v jednotlivých oblastech sociálního zabezpečení jak po stránce teoretické, tak i z hlediska aplikační praxe. Poskytuje proto ucelený pohled na systém sociálního zabezpečení v České republice, a to včetně poukazu na jeho nedostatky nebo slabá místa. Publikace seznamuje čtenáře nejprve s úvodními teoretickými základy sociálního zabezpečení, jeho historií, členěním, systémovým uspořádáním, právními vztahy, jejich utvářením a obsahem, klíčovými sociálními událostmi, sociálními právy a v neposlední řadě se širokou předpisovou základnou mezinárodní a především vnitrostátní. V navazujících dvou kapitolách jejich autoři analyzují problematiku sociálního rozdělování a ekonomické podstaty sociálního zabezpečení. Následují kapitoly zabývající se rozborem hmotně právní materie jednotlivých systémů sociálního zabezpečení – konkrétně nejprve pojistných systémů (nemocenské pojištění, důchodové pojištění včetně doplňkových důchodových systémů) a posléze nepojistných, tzv. zabezpečovacích systémů (státní sociální podpora, sociální péče). Opomenuta není ani tolik důležitá oblast, kterou přestavuje právní úprava životního a existenčního minima. Částky životního, resp. existenčního minima totiž slouží nejen jako srovnávací hranice pro zjištění stavu nedostatečnosti finančních příjmů jedince, ale v mnoha případech též jako pomůcka pro výpočet konkrétních dávek, pokrývajících zákonem definované sociální události. V publikaci věnované sociálnímu zabezpečení nemůže samozřejmě chybět ani další stěžejní kapitola, jejíž autoři se věnují otázkám souvisejícím s poskytováním zdravotní péče a návazně také problematice financování systému v podobě veřejného zdravotního pojištění. Publikaci uzavírají dvě kapitoly. První z nich, nazvaná „Sociální zabezpečení v nezaměstnanosti“, popisuje a analyzuje způsoby řešení nezaměstnanosti. Zabývá se trhem práce, resp. nezaměstnaností, tj. fenoménem, který zásadně ovlivňuje dění ve všech klíčových sférách (např. ekonomické, právní, sociální, kulturní) soudobých států. Konečně další, a zároveň poslední, kapitola připomíná čtenáři, že Česká republika, jakožto členský stát Evropské unie, je vázána komunitárním právem i v oblasti sociálního zabezpečení. To mimo jiné přináší výhody osobám migrujícím v rámci Evropské unie za prací či bydlením, neboť díky tzv. koordinačním pravidlům nejsou tyto osoby v sociálním zabezpečení diskriminovány a požívají stejných práv a nároků jako ostatní „nemigrující“ občané.
