Sociální práce a teologie

Může charitativní práce ovlivnit katolickou teologii?
Sociální práce je významnou součástí života církví i společnosti jako celku. Stále více lidí pracujících v pomáhajících profesích, často v institucích zřizovaných a provozovaných církvemi, přináší své specifické přístupy do církevního prostředí. Práce Michala Opatrného, docenta na Teologické fakultě Jihočeské univerzity, se zaměřuje na otázku, zda a jak může sociální práce obohatit křesťanskou, konkrétně katolickou teologii. Východiskem je teologie 2. vatikánského koncilu, konkrétně pastorální konstituce o církvi v dnešním světě Gaudium et spes, která stanovila základní směr dialogu církve se světem, otevřenosti učit se a přijímat pomoc od oblastí a profesí považovaných tradiční teologií za světské. Důležité místo má také koncilní pojem znamení času, zdůrazňující zasazenost církve a jejího zvěstování do konkrétního historického a sociálního kontextu. Pozornost je věnována soudobé diskusi zejména v odborné německojazyčné literatuře, stejně jako stavu současné české katolické praktické teologie. Kniha M. Opatrného je příspěvkem k teologii charitativní práce, jejíž význam z hlediska církve i společnosti stále narůstá. Práce, vytvořená v době pontifikátu Benedikta XVI., vychází symbolicky za jeho nástupce Františka, který sociální angažovanosti církve a její citlivosti vnímat znamení času otevřel nové horizonty.