V knize Vzorec moudrosti: Řád – Zmatek – Obnovený řád nám Richard Rohr ukazuje, co znamená žít nedualistickou perspektivu uprostřed rozbouřených vod moderního života a zároveň zůstat spojen s křesťanskou tradicí.
Do situace, v níž se dnes nacházíme - situace krajní společenské polarizace, přichází hlas moudrosti. Je to postoj, který polarizaci odmítá. Postoj, který vidí, jak naše ego působí jak při vylučování a utlačování druhého, tak při nároku na morální nadřazenost prostřednictvím neustálého vyprávění o tom, že jsme něčí obětí. Pro ty z nás, kteří jsme odkojeni výlučnými, dualistickými systémy víry, může být pokušením vzbouřit se a reagovat proti zdrojům této úzkoprsosti – samotnému náboženství, systémům víry, identifikaci ega s „vlastním kmenem“. Odříznout se od tradice. Rohr ale dlouhodobě zastává názor, že existuje vzorec naší proměny, který nás vede skrze setkání s vlastní bolestí. Vychází z našeho původního řádu a jde přes fázi chaosu či dekonstrukce. Zde se však často zastavujeme a upadáme do cynismu nebo se utíkáme zpět k původnímu řádu, kde se cítíme bezpečně, v jakési falešné naivitě. Takovouto reakci můžete vidět například v politických heslech.
„Vypuzení toho, co neumíme přijmout, nám dává identitu, je to však identita negativní. Není to energie života, ale energie smrti. Když vyjadřujeme, proti čemu jsme, dává nám to velmi rychlé, čisté a jasné vědomí sebe. Proto tomu většina lidí podléhá. Lidé snadněji vymezují sami sebe tím, proti čemu jsou, koho nenávidí, kdo jiný nemá pravdu, než tím, v co věří a koho milují.“
Archetypálním symbolem překonání dualismu a rozdělujících náhledů na svět je pro Rohra kříž, který nás nutí projít bolestivým procesem opouštění starého způsobu bytí, přes období chaosu a dezorientace směrem k novému způsobu bytí, v němž se definujeme a získáváme energii spíše tím, pro co jsme, než tím, proti čemu jsme. Jde o hlubokou vnitřní proměnu do výchozího stavu celistvosti a lásky.
