Významnou součástí Freudovy práce, s jejíž pomocí si ujasňoval své základní teorie, byly popisy jeho klinických případů – kazuistiky jeho pacientů. Ty představují fascinující možnost podívat se na to, jak probíhala Freudova každodenní sezení. V předkládaném výboru představujeme kazuistiky Krysího muže a Vlčího muže.
Freud nikdy nenapsal skutečnou učebnici psychoanalýzy. A tak se tomuto účelu nejvíc blíží jeho přednášky. Jejich první řadu přednesl mezi lety 1915 a 1917 v posluchárně Vídeňské psychiatrické kliniky tak, aby je pochopili i posluchači bez hlubšího psychiatrického vzdělání.
Základní práce vědeckého výzkumu snů. Co všechno sen umí a co všechno lze z něj vyčíst. Freud na základě snů, často na první pohled nesmyslných či zmatených, odhaluje lidskou psychiku, zvláště oblast nevědomí.
Desátá kniha Sebraných spisů Sigmunda Freuda
Kniha Totem a tabu je asi nejslavnějším Freudovým dílem, v němž aplikuje psychoanalýzu na oblast antropologie a religionistiky. Když v roce 1913 vyšlo poprvé, způsobilo značný rozruch pro svůj radikální výklad náboženství jakožto neurotického symptomu.
Sigmund Freud (1856 - 1939) - rakúsky lekár, neurológ a psychiater. Tvorca psychoanalýzy a psychoanalytickej terapie neuróz a nervových ochorení. Jeden z najvýznamnejších mysliteľov 20. storočia. Vo svojich dielach vychádzal z chápania primátu nevedomia a nevedomých duševných procesov v psychike jednotlivca.
Kniha z roku 1901 je založená na výzkumech chybných úkonů (zapomínání, přeřeknutí, chybné čtení, přepsání, přehmátnutí atd.). Ty lze podle Freuda racionálně vysvětlit jako produkt činnosti nevědomí, a vyloučit tak pouhou náhodu. Protože chybné úkony projevuje každý z nás, jsme podle autora všichni tak trochu neurotici.
Na počiatku štúdia problematiky obsiahnutej v tejto práci stojí konštatovanie Sigmunda Freuda, že fantázie neurotikov sa podobajú mýtom a kozmogóniám starých národov. Eseje zhrnuté do diela Totem a tabu predstavujú pokus o aplikáciu psychoanalýzy na problematiku etnológie, etnografie, antropológie a náboženstva.
Výber z diela Sigmunda Freuda prináša štúdie k problematike náboženstva a kultúry. Budúcnosť jednej ilúzie je zásadným textom o podstate a funkcii náboženstva ako sociálneho fenoménu. Freud v ňom uvádza svoje povestné vymedzenie náboženstva ako kolektívnej nutkavej neurózy a skúma možnosti jeho zániku. V ďalších štúdiách (Prečo vojna?
Z množstva chorobopisov svojich pacientov vybral Sigmund Freud niekoľko najzaujímavejších a rozhodol sa ich publikovať. Každý z nich určitým spôsobom ilustruje jeho chápanie neurotických ochorení a koncepciu psychoanalýzy. Okrem odbornej hodnoty majú tieto texty vynikajúcu literárnu úroveň.
V jednej zo svojich najznámejších a najčítanejších prác Sigmund Freud opúšťa oblasť náročných teoretických úvah a snaží sa predstaviť psychoanalýzu širšiemu okruhu čitateľov a záujemcov prostredníctvom opisu a vysvetľovania javov, s ktorými sa stretávajú v bežnom živote.
Sigmund Freud (1856 - 1939) - rakúsky lekár, neurológ a psychiater. Tvorca psychoanalýzy a psychoanalytickej terapie neuróz a nervových ochorení. Jeden z najvýznamnejších mysliteľov 20. storočia. Vo svojich dielach vychádzal z chápania primátu nevedomia a nevedomých duševných procesov v psychike jednotlivca.
