Skicář slovanský

Kolektivní monografie s obrazným názvem Skicář slovanský promýšlí symboliku prostoru a kulturní krajiny v konkretizaci slovanských společenství středovýchodní Evropy. Kniha je s vědomím četných rizik a možných úskalí koncipována jako soubor metaforicky pojatých listů, archů či esejisticky uchopených svědectví, kdy každá ze zařazených studií představuje příklad různě znázorněného vztahu člověka k okolnímu prostředí. Vzniká tak skicář, jehož žánrové vymezení je přirozeně variabilní, přesto však snaha o porozumění krajině v doslovném i přeneseném smyslu je neustále patrným pojivem přítomné publikace. Jednotlivé archy našeho skicáře jsou popsány úvahami propojujícími poetiku slov, obrazů a představ, s nimiž člověk středovýchodní Evropy vnímal metajazykovou komunikaci nejen městské krajiny, konkrétního místa či jejich přenesených významů.