Exil českého a moravského duchovenstva za husitkých válek

Tradiční představa osob vystavených bezuzdnému vraždění, překvapivým útokům a černobílé volbě mezi kolaborací s husity a mučednickým osudem, kterou nalezneme především v pracích katolických historiků, se přetavuje v pestrou mozaiku podobných a přece rozdílných osobních a kolektivních příběhů. Jistě nelze paušálně popřít překvapivost některých útoků radikálního měšťanstva, polních vojsk či šlechty na církevní instituce. Na druhou stranu však výzkum zejména v případě venkovských, ale i některých městských klášterů ukázal, že jejich osazenstvo vývoj událostí dlouhodobě předvídalo a systematicky se na něj připravovalo...

Emigrace katolického kléru z Čech a Moravy, jež proběhla za husitských válek, představuje unikátní fenomén evropských dějin. Katolickou, nacionalistickou i marxistickou historiografií bývaly okolnosti této emigrační vlny zjednodušovány a často líčeny podle ideologických požadavků. Kniha je prvním pokusem o nezaujatý souhrnný výklad exilových osudů a o postižení nejdůležitějších faktorů, které je ovlivňovaly. Navzdory rozdrobenosti pramenné základny se podařilo shromáždit dostatek podkladů, jejichž výpovědi zpřesnily znalosti o organizačních a ekonomických rysech této migrační vlny, ale i o názorech a emocích jednotlivých exulantů.