Dlouhý stín císaře Karla IV.

Studie pohlíží na středoevropské umění za vlády Lucemburků v širším geografickém záběru. Jejím cílem je analyzovat z lucemburského, respektive z pražského pohledu uměleckou situaci ve čtyřech vybraných regionech a lokalitách zcela rozdílného politického statusu, a tím i rozdílného vztahu k tehdejší říšské metropoli – v Braniborské marce, která byla součástí personální unie pod svrchovanou pravomocí českého krále a braniborského markraběte, v Havelbergu, důležitém obchodním středisku a jednom z nejvyhledávanějších poutních míst Svaté říše římské, v Sasku, s nimiž Čechy pojila živá kulturní a umělecká výměna, a v nejvýchodnějším arcibiskupství na území říše v Magdeburku. Tyto čtyři příklady ukazují, že se pražské dvorské umění lucemburské éry nedá v celé komplexnosti rozpoznat bez znalostí jím inspirovaného umění v říši, zejména ve vedlejších zemích Koruny české.