Monografia upriamuje pozornosť na otázky ukotvenia mladého človeka v postmodernej dobe, súvisiace s výzvami i krízami, ktorým je krehká osobnosť v procese dozrievania vystavená.
Spis Problém vcítenia tvorí časť doktorskej práce nemeckej filozofky a rehoľníčky Edity Steinovej (1891 1942), ktorú v roku 1916 obhájila u Edmunda Husserla vo Freiburgu.
Autor v této knize pohlíží na Friedricha Nietzscheho a jeho vrcholné filosofické dílo jasnovidným pohledem, který zachytil mimo jiné následujícími slovy:...Myšlenkové světy v duši Friedricha Nietzcheho jsou osvětleny světlem ducha druhé poloviny 19. století a kázalo se, v čem spočívá jeho velikost. Ukázalo se ale také, proč musel být tak osamělý.
Sv. 4: Dějiny filosofie zahrnující řeckou filosofii od Platóna po Plótina (P. Merlan), Filóna a počátky křesťanského myšlení (H. Chadwick), Plótina (A. H. Armstrong), pozdější novoplatoniky (A. C. Lloyd), Maria Victorina a Augustina (R. A. Markus) a tradici řeckého platonismu od kappadockých Otců po Maxima a Eriugenu (I. P. Sheldon-Williams).
Monografia predstavuje výsledok dlhodobého záujmu o štúdium vybraných ruských reflexií filozofickej tvorby Immanuela Kanta. Poskytuje exkurz do dôležitých historických kontextov výskumu tvorby I. Kanta v ruskom filozofickom a intelektuálnom prostredí. Predstavuje miesto a význam odkazu I. Kanta v procese formovania ruskej filozofie 19. storočia a predovšetkým 20.
Bioetika, tedy kritická reflexe biomedicíny a biotechnologií, často dostává od společnosti zadání podobné hasičskému sboru: hasit, když hoří. Očekává se od ní, že řekne, jak řešit problém, který se akutně objevil.
Období konce dlouhého 19. století se vyznačuje nápadným příklonem k antickým námětům, motivům a formám.
Společným tématem příspěvků českých a polských historiků je recepce marxismu v 50. a 60. letech 20. století v českém a polském medievistickém bádání. Důraz je kladen jak na otázky ideologie, tak na problémy recepce marxismu jako interpretačního přístupu.
Kniha se zaměřuje na zásadní téma autoritářství, které se ve společnosti a politice stalo bohužel opět aktuální. V západní a východní Evropě, na druhé straně Atlantiku i na dalších místech světa se ozývají rasistické a extrémistické požadavky.
Publikace v rozsahu třinácti studií se zabývá interdisciplinárním výzkumem recepce antiky v evropské kultuře, s cílem postihnout co nejvíce aspektů recepce antické kultury od nejstarších dob, přes středověkou a renesanční kulturu až po současnost.
This book has been finished at the Institute of Philosophy of Slovak Academy of Sciences. Here, my gratitude goes to members of the Logic, Epistemology and Metaphysics of Fiction band. Namely, I thank to D. Glavaničová, M. Kosterec, N. Osorio Kupferblum, M. Pascucci, M. Sambrota, D. Zeman an M. Zouhar.
Sv. II: Dva mystické traktáty pražského dominikána Koldy O statečném rytíři a O nebeských příbytcích napsané pro Kunhutu, dceru Přemysla Otakara II., a zachované v jednom z nejkrásnějších iluminovaných rukopisů české provenience. Edici latinského textu s českým překladem připravila D. Martínková, předmluvu napsal P. Spunar.
Prvořadý literární historik Giulio Ferroni (* 1943) se Machiavellimu věnuje již od počátku sedmdesátých let, kdy publikoval monografii o motivu životního zvratu a střetu s osudem v Machiavelliho divadelních hrách. Po třiceti letech promýšlení pak své úvahy k Machiavellimu shrnul v útlé, ale obsažné knize Machiavelli aneb o jistotě z roku 2003.
Byť stoikom znamená uvedomiť si fakt, že život je plný neistoty. Keďže nikdy nevieme, ako veci dopadnú, netreba sa viazať na výsledky, ale naučiť sa prijať okolnosti také, aké sú - či už navonok vyzerajú pozitívne, alebo negatívne.
Kniha přináší u příležitosti 50. výročí úmrtí Karla Jasperse syntetický výklad jeho myšlení a působení prostřednictvím jeho političnosti.
Hlavním autorem Sebraných spisů Mistra Zhuanga byl Zhuang Zhou (vyslovte Džuang Džou) z doby Válčících států (475 - 221 př. n. l.). Historické prameny dokládají činnost muže toho jména na přelomu 4. a 3. stol. př. n. l. (? 369 - ?
Co je akademická svoboda? Jaký je její smysl? V čem se odlišuje od intelektuální svobody a svobody slova?
Kniha esejí Bricolage 44 prináša originálny syntetizujúci a kritický spôsob spracovania a priblíženia náročných filozofických, spoločenských a kultúrnych problémov v domácom kontexte v popularizačnej forme a usiluje sa o upevnenie pomerne vratkého postavenia filozofie v očiach mladšej ale aj staršej generácie čitateľov.
Karl Jaspers, jeden z najvplyvnejších mysliteľov 20. storočia, pokladal dielo Friedricha Nietzscheho za najvýznamnejšiu filozofickú udalosť, aká sa v Nemecku odohrala po zavŕšení klasickej etapy vývinu nemeckej filozofie. Okrem rozsiahlej monografie venovanej Nietzschemu sa jeho myslením zaoberal v rade ďalších prác.
Čo by naozaj napísal Nietzsche po Tak vravel Zarathustra, ak by sa udržal v štádiu normálnosti o jeden deň naviac?