Filosofie výchovy

Publikace je příspěvkem k prezentaci některých tendencí v soudobé filosofii, např. směřování filosofie k člověku, k jeho aktivitě, konkrétně pak ke zkoumání řeči. Zároveň podává přehled názorů významných německých filosofů dvacátého století Hanse-Georga Gadamera a Otty Friedricha Bollnowa.
V případě Gadamera se jedná o známého a mezinárodně uznávaného myslitele, zakladatele linie soudobé hermeneuticky orientované filosofie vycházející z fenomenologie a existencialismu a specifickým způsobem se orientující mimo jiné i na fungování řeči v lidském životě. V souvislosti s názory Bollnowovými je nutno upozornit na to, že se jedná o významného kritika, ale současně i pokračovatele linie existencialistické filosofie a s ní spojené filosofie života, přičemž i on je zasažen a svébytným způsobem ovlivněn hermeneutickým uvažováním.
Kniha může zaujmout čtenáře i tím, že Gadamerovy a Bollnowovy názory jsou prezentovány jako součást filosofie výchovy, zejména v případě Bollnowova učení se jedná jednu z hlavních linií v jeho myšlení, neboť právě on originálním způsobem usiloval o vytyčení filosofie jako spojení filosofické antropologie s pedagogikou, o vytvoření antropologické pedagogiky, čímž výrazně ovlivnil a dodnes ovlivňuje jak sféru filosofie, tak sféru pedagogiky.