Všeobecne

Kniha snů

Kniha snů zaujímá v celku Kerouacova díla zvláštní postavení: setkáváme se v ní sice s autorem samotným i s postavami, které známe z jeho ostatních próz, vše je však nahlíženo prismatem snu; tento experimentální román totiž sestává ze zápisů snů, jež Kerouac pořídil v letech 1952–1960. Kerouacovo „spontánní psaní“ je tu snad ještě spontánnější než obvykle, jelikož se osvobozuje od každodenní

Na cestě (AAA)

Nový překlad románu z roku 1957, který autorovi přinesl obrovskou popularitu i uznání kritiky a učinil z něj legendu. Kerouac zde nachází své osudové téma i vlastní hlas a metodu: horečně chrlený text odráží autenticitu svobodného života, nesvazovaného konvencemi průměrnosti. Takový život a lidé, kteří jej dovedou žít, jsou pro něj ideálem, jejž se neustále pokouší naplnit a zachytit v postavách

Dharmoví tuláci

V polovině 50. let podnikl Kerouac s básníkem Garym Snyderem výstup na kalifornskou horu Matternorn. Krom setkání s přírodou, jež ho později inspirovalo k pobytu na hoře Desolation Peak, o kterém píše v Andělech zoufalství, se tato cesta stala i setkáním s buddhismem, jež mu Snyder zprostředkoval. Protikladem této „duchovní roviny“ je líčení divokého městského života. V něm se objevuje další z

Vize Codyho

Vize Codyho jsou poctou Kerouacovu úhlavnímu příteli, muži, jehož vitalitu a dychtivý postoj k životu obdivoval a kterého se opakovaně snažil vypodobnit ve svých knihách. Muž jménem Neal Casady se stal jednou z hlavních postav románu Na cestě – jako Dean Moriarty – ve Vizích vystupuje jako Cody Pomeray. Objevuje se i v dalších Kerouacových knihách – v Podzemnících,Dharmových tulácích, Big Suru,

Sám na vrcholu hory Alone on a Mountaintop

Bilingvní vydání tří povídek, které ukazují tři různé polohy autorova psaní a tři životní situace. Železniční země je jedním z prvních Kerouacových textů, které byly vůbec do češtin převedeny, autor v nich líčí, jak prožíval své zaměstnání brzdaře; ve Scénách z New Yorku zaznamenává radost z přátelského putování odvázaným velkoměstem; naproti tomu povídka Sám na vrcholu hory načrtává téma, které

Vize Codyho

Jack Kerouac svůj bezpochyby nejlepší román Vize Codyho psal přibližně ve stejné době jako své nejznámější a nejprodávanější dílo, "bibli" beat generation Na cestě. Přestože všichni, nejen jeho přátelé, například Allen Ginsberg, ale i další, stejně jako nakladatelští redaktoři věděli, o jaký klenot se jedná, v úplnosti vyšly Vize Codyho až v roce 1973, čtyři roky po Kerouakově předčasné smrti.

Můj bratr oceán

More je môj brat

More je môj brat je vzburou jednotlivca voči obmedzeniam ľudskej spoločnosti a jej krutým zákonitostiam a bolestiam. Wesley Martin, hlavný hrdina, miluje more zvláštnou, nepochopiteľnou bratskou láskou. More je jeho bratom i katom. Kniha je však i príbehom jeho priateľa Billa Everharta. Ten utečie pred spoločnosťou na more, ktoré sa však pre neho stáva zdrojom nekonečnej osamelosti.

Na cestě

Je známo, že Kerouac se ve své tvorbě snažil o „spontánní psaní“. Proto se stalo událostí vydání původní, syrové verze, kterou v překladu přinášíme i českému čtenáři.

Dharmoví tuláci

V polovině 50. let podnikl Kerouac s básníkem Garym Snyderem výstup na kalifornskou horu Matternorn. Krom setknání s přírodou, jež ho pozuději inspirovalo k pobytu na hoře Desolation Peak, o kterém píše v Andělech zoufalství, se tato cesta stala i setkáním s buddhismem, jež mu Snyder zprostředkoval. Protikladem této "duchovní roviny" je líčení divokého městského života. V něm se objevuje další z

Kniha snů

Kerouac si po dlouhou dobu zaznamenával po probuzení své sny, vždy co nejrychleji, ve snaze vyloučit rozumovou korekturu snové látky. Soubor záznamů snů přináší tento pozoruhodný titul. Autorovy životní zážitky se tu předvádí z nového úhlu a postavy, které známe z Kerouacových románů, se nám přibližují skrze snovou optiku.

Na cestě

Nový překlad románu z roku 1957, který autorovi přinesl obrovskou popularitu i uznání kritiky a učinil z něj legendu. Kerouac zde nachází své osudové téma i vlastní hlas a metodu: horečně chrlený text odráží autenticitu svobodného života, nesvazovaného konvencemi průměrnosti. Takový život a lidé, kteří jej dovedou žít, jsou pro něj ideálem, jejž se neustále pokouší naplnit a zachytit v postavách