Člověk a realita

Dílo Člověk a realita (metafyzicky podložené křesťanské chápání světa) je zásadní filosofickou prací z posledních let života ruského filosofa S. L. Franka (vázaného celoživotně zejména na německé a francouzské exilové prostředí). Knižně vychází titul až v padesátých letech, po autorově smrti, a to v Paříži, posléze v Londýně nebo New Yorku. Autor nazývaný kolegy doctor subtilis je v dějinách filosofie řazen do proudu tzv. intuitivismu (hledá ontologické podmínky možnosti intuice jako bezprostředního poznávání bytí, a k tomu říká: vztah mezi jednotlivostmi je zdůvodnitelný pouze předchozím osobním Celkem, který je Jednotou metalogickou. Logické poznání je tedy možné pouze v napojení na poznání metalogické, což nazýváme „intuicí celistvého bytí“).
V návaznosti na pojem živoucí poznání, jež nacházíme už u Plotina, tak objeví čtenář myšlení rozvíjené v souvislostech, vinoucích se od Platona, Plotina, Augustina, až k Miluláši Kusánskému, Fichtemu, Schellingovi, Baadeerovi nebo Solovjovovi. Četba S. L. Franka vynáší to nejlepší z filosofických tradic starého i nového světa.