Otčenáš

Ilustrovaná Modlitba Páně Alfonse Muchy je duchovním dílem, které se svojí ornamentikou řadí k vrcholům české secese. Otčenáš vyšel poprvé v Paříži v roce 1899 a Mucha si přál jeho prostřednictvím představit způsob, jak lze skrze archetypální křesťanskou modlidbu dojít k božskému ideálu, nejvyššímu stavu duchovního bytí. Vychází ze zednářské symboliky a z pokusů s mimosmyslovým vnímáním, kterým se zabýval v kruhu zájemců o vyšší světy spolu se svým přítelem C. Flammarionem.

Na své duchovní cestě si Mucha uvědomil, že základními kameny lidskosti jsou tři ctnosti – krása, pravda a láska. Šířením této myšlenky chtěl přispět k povznesení lidského bytí a v konečném důsledku k rozvoji lidstva. Grafické listy symbolizující putování člověka za božstvím i průvodní slovo dokazují autorovu jedinečnou schopnost propojit krásu obrazu s hlubokým duchovním prožitkem. Filozoficky laděný litografovaný text je zdobený ornamentem a doplněný vlastními kaligrafiemi. Otčenáš byl Muchovým prvním uměleckým a filozofickým manifestem a Mucha sám toto dílo považoval za své nejlepší. V roce 1900 vystavil knihu a přípravné črty na Světové výstavě v Paříži a byl hluboce poctěn, když se jeho ilustracím dostalo pozornosti císaře Františka Josefa I.