Pharmako je aktualizovaná kultovní knižní trilogie pro „rostlinné lidi“, kteří zde najdou nádhernou tapisérii botaniky, odborné chemie, farmakologie a historie, bohatě protkanou básnickou imaginací, sugestivní směsí logiky a mytologickou tradicí. Nebo jinak. Alchymistické pojednání psané člověkem, jenž se sám vydal na „cestu jedů“, a čtenáři tak předkládá prožitý a tajuplný svět rostlin a látek měnících lidské vědomí. Ještě jinak. Postmoderní čtení pro všechny ty, jimž učaroval např. Terence McKenna a kteří pokračují stále dále. Že by… Struktura knihy je třírozměrná a holografická. Začněte odkudkoli. Čtěte ji pozpátku. Knihy jsou od přirozenosti lineární, ale to je pouze jeden z možných pohledů — jiná propojení mohou být mnohem smysluplnější. Hm… „Cesta jedů“ není cesta pro každého, čtenář v knize nabyde „nebezpečné znalosti“, ty jsou však bezpečnější, než „nebezpečná neznalost“. Nakonec vám nezbyde, než se zamyslet nad otázkou propojení stimulantů a kapitalismu. Co? Ale jak říkal kdysi už Paracelsus „Všechno je jed, Nic je jed. Záleží na množství. Dílem alchymisty ale je, oddělit jed od stromu poznání“.
V první knize Pharmako/Poeia se dočtete o rostlinných spojencích rozdělených do skupin thanatopatika (Tabák » Jedovatice), inebrianty (Kvasinky » Pivo » Víno » Alkohol » Éter), rapsodika (Pelyněk » Calea), euforika (Mák » Opium » Heroin), pacifika (Kava kava), existenty (Šalvěj), evaestetika (Konopí) a metafyzika (Rajský plyn). Přistup, můj jede…
Ve druhé knize Pharmako/Dynamis se dočtete se o stimulantech, resp. excitantech (Káva » Čaj » Kakao » Maté » Kola » Betel » Efedra » Kata » Koka » Amfetamin) a empatogenech (Muškát » Extáze » GHB). Čekal jsem něco jiného…
Ve třetí knize Pharmako/Gnosis se dočtete o látkách zvaných fantastika (Povijnice » Lysohlávky » LSD » Jerlín » Peyotl » San Pedro » Ayahuasca » Jurema » Harmala » Ropuchy » Tryptaminy » DMT) a daimonika (Durman » Elementálové » Ketamin » Muchomůrka » Iboga). Je to taková nevyřčená věc…
Nakonec vám nezbyde, než se zamyslet nad něčím, co je za slovy: Zdá se, že Realita má nějakou hlubší strukturu, která má něco společného spíš s časem než se slovy.
