Ani dve desaťročia nestačili Slovensku na to, aby sa vyrovnalo s kauzou únosu syna vtedajšieho prezidenta Michala Kováča z augusta 1995. Ako únos zasiahol do životov konkrétnych ľudí, ktorí sa k nemu zrazu priplietli, hoci o to vôbec nestáli?
Jak to bylo s právem útrpným, co obnášel boží soud a jak se justiční systém vyrovnával s čarodějnickými procesy. Svazek Právo, který je součástí tematické řady Velkých dějin zemí Koruny české, navazuje na pojednání tématu Státu od téhož autorského týmu.
Monografie Vratislav První král Čechů vychází z autorovy doktorské práce obhájené na Masarykově univerzitě v Brně. Nejedná se o klasickou biografii, kterou není možné na základě dochovaných pramenů v případě prvního českého krále napsat tak, aby splňovala požadavky moderního životopisu.
Zdálo by se, že o osudech šumavských převaděčů přes hranici tvořenou železnou oponou i těch, kteří se sami pokusili o útěk, bylo již „všechno“ napsáno. Tato knížka vás ale přesvědčí, že tomu tak není. Jednotlivé příběhy jsou navzájem provázány jak tematikou, tak i prolínáním osudů jejich protagonistů.
Už sám běžně používaný název tohoto dramatického dění, sevřeného v létě 1934 do několika desítek hodin, je paradoxem: převážná část událostí, včetně hromadných poprav, se totiž odehrála ve dne. Adolf Hitler a jeho souputníci se tehdy postarali o dějinný unikát.
Karel Jíše se narodil v roce 1891, v období první republiky byl parlamentním a politickým zpravodajem Českého Slova a později také šéfredaktorem. V prosinci 1939 odešel do exilu. Působil na Středním východě a v Londýně. V Londýně se názorově rozešel s představiteli národních socialistů a demokratů a se. Benešem.
Předjařím obvykle nazýváme období, které následuje po zimě, jež nás sužuje nevlídnými podmínkami, veskrze nepříjemným mrazem a nepohodou. S předjařím naopak přichází naděje a optimismus.
Vedec a vysokoškolský pedagóg doc. Ing. Ján Dudáš, DrSc. (autor knihy kritických reflexií Absurdity vysokých škôl a inteligencie na Slovensku) v novej publikácii ponúka čitateľovi analýzy a informácie o všetkých hlavných svetových náboženstvách od hinduizmu a budhizmu cez judaizmus a kresťanstvo až po islam.
První díl edice dokumentů Vatikánský rozhlas pojednává o počátcích tohoto rádia a jeho vysílání v době pontifikátu Pia XI. a Pia XII.
Kniha analyzuje vnitřní dění v politických i vojenských strukturách uvedené organizace a zasazuje je do kontextu vývoje studené války a událostí v sovětské zájmové sféře v Evropě.
Kniha Quo vadis, Titus?
Poslední okamžiky dvaceti proslulých královen a císařoven, počínaje sebevraždou egyptské královny Kleopatry a konče dramatickou autonehodou belgické královny Astrid. Kniha sugestivně líčí popravy Marie Stuartovny a Marie-Antoinetty, vraždy Agrippiny, císařovny Sisi nebo carevny Alexandry, stejně jako dlouhé loučení se životem Kateřiny II.
Aj znalca Bratislavy prekvapí, koľko unikátov skrýva mesto a jeho okolie. Dozvieme sa o korune na veži Dómu, o gobelínoch, o tradícii vežových koncertov, o lodnej a mestskej doprave, vodných mlynoch aj o mestskom osvetlení, nazrieme do prešporksých dvorov, navštívime prešporské hostince a hotely...
Každodenný život v Bratislave v rokoch 1939 - 1945 podľa oficiálnej dobovej tlače, od vzniku Slovenského štatu po koniec vojny.
História reholí, kostolov a kláštorov v Bratislave od príchodu na naše územie cez násilnú likvidáciu v roku 1950 po návrat reholí po roku 1989. Poslaním takmer dvoch desiatok reholí bolo poskytovať milosrdenstvo, pomáhať v utrpení a podporovať chudobných.
O slobodomurároch kolujú legendy a mýty. V čase najväčšieho rozmachu vytvorili v liberálenj Bratislave desiatky pamätníkov, prispievali na charitu, mali vplyv v politike a na dianie v meste. V roku 1938 boli ich lóže na Slovensku zlikvidované. Skončila sa éra málo známych dejín Bratislavy opradených tajomstvom.
Štefánka, Astorka, Luxorka, Metropol, Grand - to boli miesta stretnutí umelcov, novinárov a behémy. Najobľúbenejšie však boli chýrne bratislavské viechy. Za dlhými stolmi v mieri a priateľstve svorne popíjali Slováci, Maďari, Česi a Nemci, zabávali sa bohatí aj chudobní, náhodní hostia aj štamgasti.
Můžeme o komunistickém režimu uvažovat pouze v dimenzích represe a bezpráví? Není možné, či přímo nutné ukázat, že musel nabízet také něco pozitivního a svůdného, co tehdejší obyvatele Československa lákalo a naplňovalo?
Jan Theobald Held (1770–1851) byl nejenom výraznou postavou počátků novodobé medicíny u nás, jedním z předních reprezentantů pražské univerzity a zároveň také hudebním skladatelem i výkonným hudebníkem, ale především mužem s neobyčejně zajímavým, téměř „stendhalovským“, jak píše autorka úvodu, životním příběhem.
Naděžda Allilujevová-Stalinová, Mileva Marićová-Einsteinová, Virginia Eliza Clemmová-Poeová, Linda Keithová a Olga Šplíchalová-Havlová: říká se, že za každým velkým mužem se skrývá ještě větší žena. Žena, obdařená stejně výrazným talentem jako její partner – byť jde jen o nadání věřit a zbožňovat.