Ve jménu ďábla

Kolem 60 000 obětí v průběhu
tří staletí. To je strašná bilance
honu na čarodějnice
ve středověku a raném
novověku. Nejprve jej prováděly
církevní inkvizice a později také
světské soudy. Lidé neviděli
pro neúrodu, války či mor jiné
vysvětlení než čarodějnictví
a černou magii a svůj strach
přehlušovali pronásledováním
žen, které podezírali
z miliskování s ďáblem,
ale i mužů, a dokonce i dětí.
Jako návod sloužila soudcům
smutně proslulá kniha,
která vznikla v roce 1487 –
– Kladivo na čarodějnice.
Autor vypráví poutavě
a zasvěceně o pobožnůstkářství
a pokrytectví, o závisti a zášti,
o představách o čarodějnických
sabatech, o rozkoších
a neřestech.
Jeho ironický a odlehčený styl
umožňuje čtenáři, aby se přenesl
přes mnohdy otřesná líčení.