Touhy a úděl

Jedinečná kniha o prvních ženách na nejvyšších vrcholech, na které pracovala autorka vytrvale patnáct let.

Na planetě Zemi máme čtrnáct horských masivů převyšujících magickou hranici 8 000 metrů nad mořem. I když k jejich vrcholům dlouho vzhlíželi převážně jen příslušníci silného pohlaví, objevila se již po druhé světové válce výjimka potvrzující, že ani ženám nejsou velehory lhostejné. Byla jí Claude Koganová, která se pokusila o vylezení Čo Oju, šesté nejvyšší hory světa, již v pionýrských letech 1954 a 1959. Bohužel na srázech své vysněné hory tragicky zahynula, což další snahy žen o podobné výkony na léta zastavilo. Zatímco mužské prvovýstupy na vrcholech koruny Himálaje byly dovršeny v šedesátých letech dvacátého století, prvními ženami na osmitisícovém vrcholu Manaslu se staly s velkým časovým odstupem až Japonky v roce 1974.

Osudy prvních žen na nejvyšších vrcholech byly často velmi složité, ba až kruté a splnění jejich osmitisícových snů vyžadovalo obrovskou energii, horolezecké mistrovství, cílevědomost, odvahu a dřinu, často ovšem i nutnost vyrovnat se s těžkou psychickou frustrací. Bohužel platí, že „osmitisícové“ touhy a sny žen byly zhusta vykoupeny nejen slzami a krví, ale opakovaně i cenou nejvyšší.

Kniha popisuje velmi čtivou a zároveň faktograficky přesnou metodou jednotlivé osmitisícovky jak z hlediska prostupnosti a výstupů ženských expedic, tak i z hlediska geografického, historického a geopolitického. Dina Štěrbová shromažďovala neúnavně a až s mravenčí pílí informace o prvních ženách na těchto horských velikánech celých patnáct let. Mnohé z aktérek osobně navštívila, některé údaje jí poskytly kamarádky nebo pozůstalí, jiné objevila v archivech. Cílem bylo přinést autentické dokumenty a současně vcítit se do tužeb a osudů všech účastnic této dvacet čtyři let trvající ženské odysey. Kromě množství jedinečných fotografií kniha obsahuje i přesné tabulky.