Autorka touto svou druhou knihou navazuje na svůj první titul, čtenáři velmi vyhledávanou „retro“ publikaci Vzpomínkomat (2017). Zároveň také tímto způsobem přispívá k dokumentaci prvních sto let existence našeho samostatného státu.
Výpravná, převážně fotografická publikace zachycuje uplynulých sto let našeho státu z pohledu obyčejných lidí. Jaká to pro ně byla doba? Jak žili, jak se měli? Co slavili, po čem toužili, o čem snili? Spolu s nimi především prostřednictvím dobových fotografií zavzpomínáme na rodinné události, ty nejběžnější, a přece v životě každého ty nejvýznamnější – narozeniny a svátky, Vánoce, Velikonoce, svatby, narození dítěte i okamžiky rozloučení s těmi nejdražšími.
Soustředíme se i na různé životní mezníky, často dobově podmíněné – pionýrský slib, převzetí občanského průkazu, maturitu a maturitní plesy, zahájení a ukončení základní vojenské služby nebo promoce na vysoké škole. Zavíří i vzpomínky na bramborové a chmelové brigády, lampionové a prvomájové průvody, oslavy MDŽ, pionýrské tábory, dovolené a výlety, Připomeneme si také různá ,poprvé‘ – první lásku, první byt, první vlastnoručně uvařené jídlo, první mejdan a cigaretu…
Okrajově se dotkneme i toho, jak do života obyčejných lidí zasáhly velké dějinné události – druhá světová válka, okupace v roce 1968 nebo absurdity padesátých let.
