Osmičky

p align="left" dir="ltr">
 

Na otázku, proč se tolik významných událostí českých dějin událo v letopočtech, které končí číslicí „osm“, je nesnadné odpovědět. Někdy se hovoří o magické osmičce, která pronásleduje české dějiny po řadu staletí — všimněme si, že čím blíže k naší době, tím je osmička častější. Ale při detailním zkoumání se osmičková výročí jeví jako pevná, byť svým způsobem zvláštně náhodná součást obecnějších dějin, v jejichž rámci není český přínos vždy rozhodujícím (někdy ale ano). Střet římského krále s Přemyslem Otakarem II. byl nepochybně velkou politikou, rok 1848 byl součástí „jara národů“ a rok 1968 byl „pražským jarem“, kde se znovu projevila brutalita sovětského režimu. Rok 1918 souvisel s koncem světové války, v roce 1938 jsme se možná měli bránit, zatímco o deset let později po hitlerovské devastaci myšlení a úspěšné bolševické propagandě jsme znovu podlehli totalitě. Škoda, že rok 1989 vlastně nepřišel o rok dříve.

Všechna důležitá výročí končící na osmičku vám přibližují variabilními formami historikové z Historického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.