Jan Baťa

Setkat se s Janem Antonínem Baťou musel být opravdu zážitek. Dnes už může sotva kdo říci, že měl to štěstí. Svérázný Hradišťan, snad trochu hřmotný, ale hudebně zdatný a vždy zábavný společník, jenž necestoval jinak nežli s tahací harmonikou, opustil republiku už v roce 1939, aby se do ní po válce už nevrátil. Mohl by, ale jen v roli obžalovaného v procesu, v němž ho komunisté odsoudili za velezradu, z níž byl očištěn až po smrti.

V knize Jan Baťa – známý, neznámý se dozvíme, co tomu předcházelo: vražda ševce, od níž se začal odvíjet i celý příběh Baťů, učňovská léta u krále bot – nevlastního bratra Tomáše – a téměř vrozená touha objevovat.

Kniha je svým poutavým vyprávěním skoro rukovětí Janova života. Kromě dosud nepublikovaných fotografií, faktů, myšlenek a statí přináší i dokumenty, pro něž byl odsuzován: pověstný plán na přesídlení republiky do Patagonie či dopisy, které si vyměňoval nejen s bratrem, ale i mnoha dalšími.