Cesta mrtvých

Skutečný příběh lovce ze sibiřského národa Mansů Saša žije daleko od civilizace na horním toku řeky Pelym, která pramení v podhůří Uralu. Ještě před dvaceti lety zde stávaly osady několika mansijských rodin, jež však jedna po druhé mizejí. Jen Saša dál zůstává v lesích — loví losy a medvědy, a jak mu ubývají přátelé, stále víc upevňuje pouto s láhví laciného alkoholu. V opilosti vztáhne ruku na jednoho ze zbývajících souputníků, Peťku. A ačkoli se v osamělosti rozlehlé tajgy odpuštění stává téměř životní nutností, spravedlnost brzy dosáhne i sem. Ani vězení však nedokáže spoutat duši lovce. Svobodný život v domovské tajze ožívá v Sašových vzpomínkách na rodinu i v obrazech starých příběhů. Nejhorší trest tak nakonec vyměří až sám čas — po návratu domů jsou Sašovi příbuzní mrtví a on ztrácí smysl života. Začíná jeho postupné odcházení z tohoto světa, provázené osobními démony i duchy lesa, jež jeho lid provázejí. Sašova postava odráží smutnou historii malého národa Mansů, který se stal obětí sovětské epochy a jejího zániku.