Jak jsem chodila do školy

Sedmileté romské dívence neříkají doma Velká hlavo pro nic za nic. Je zvídavá, tvrdošíjná, nápaditá. V rodné osadě na Slovensku, kde ve třicátých letech 20. století prožívá své spokojené dětství, je proto neobyčejnou a nepřehlédnutelnou figurkou. Jak ale uspět ve škole, když chudí rodiče nemají ani na tužku a pro romské děti je ve třídě přísně vyčleněna zadní lavice? Kde vzít při tom všem na drahý lístek do cirkusu? Pomůže svatý Jeníček, nebo vlastní vynalézavost?

Tera Fabiánová (1930-2007) ve své autobiografické próze přibližuje život na slovenském venkově před druhou světovou válkou. Pohledem neposedné a věčně pozitivní hrdinky citlivě dětem přibližuje, jaké to je, když vás okolí nevnímá jako sobě rovného a vy toužíte být stejný, protože všichni jsme přece především lidé.