Studie představuje nejvýraznější období systematického formulování jednotlivých teoretických a praktických přístupů moderního konzervování–restaurování a systematického aplikování jejich zásad v praxi v Československu 20. století. Je zaměřená na tzv. klasické teorie konzervování–restaurování a jejich implementování do praxe nejvýraznějšími představiteli u nás: Bohuslavem Slánským a Karlem Veselým.