Židovské pseudepigrafy (z řec. pseudés = „nepravý, falešný“, epigrafé = „nápis, název“) nebo též „apokryfy“ jsou literární památky, které vznikly ve staletích mezi Starým a Novým zákonem, některé dokonce zároveň s evangelii. V jejich názvu se namísto jména skutečného autora nejčastěji objevuje jméno významné a okruhu čtenářů známé nežijící osobnosti. Většina židovských pseudepigrafních spisů je
Židovské pseudepigrafy (též uváděné jako „apokryfy“) jsou spisy, které vznikly v době mezi Starým a Novým zákonem. Bývaly psány pod jménem jiné, zpravidla významné a okruhu čtenářů známé již nežijící osobnosti (řecky PSEUDÉS = nepravý, falešný, EPIGRAFÉ = nápis, název). Většina židovských pseudepigrafních písemností nese název po známých starozákonních postavách (kniha Henochova, Závěť Mojžíšova,