Jsou dva pohledy na sv. Terezii z Lisieux. Ten první vidí typickou zbožnost a spiritualitu 19. století, mnohdy připomínající kabinet katolických kuriozit, plnou sošek, svatých obrázků, umělých kytek a zasněných psaníček kreslených do památníků jejích čtyř rodných sester. Ten druhý pohled vyžaduje ponor a filtr času, které odstraní všechny titěrnosti a zaměří se na to podstatné: na Tereziinu
Zkušený salesiánský autor Zdeněk Jančařík originálním způsobem rozvíjí žánr „příběhů pro duši“, s nimiž přišel jeho řádový spolubratr Bruno Ferrero. Na malé ploše zachycuje v krátkých příbězích či úsměvných anekdotách moudrost a nadhled křesťanské spirituality, dává podněty k osobnímu rozjímání a nabízí impulzy pro duchovní život vedený v současném světě se všemi jeho aspekty. Kniha bude nejen
Přestože se během pontifikátu papeže Františka mluví častěji o větší roli žen v církvi a ženy se dostávají dokonce do řídicích rolí v některých vatikánských nebo jiných církevních úřadech, stále existují tabu, která jsou pro současnou římskokatolickou církev nepřekročitelná a nedotknutelná: hlásání evangelia (kazatelská služba) při liturgii, udělování některých svátostí ženami v prostředích, kam
Ludmila Javorová (1932) je jedna z mála žen, které byly vysvěceny na katolické kněze. Od roku 1964 byla pravou rukou tajně vysvěceného biskupa Felixe M. Davídka (19211988), vůdčí osobnosti skryté církve u nás. Ten po návratu z vězení (19501964) v šedesátých a sedmdesátých letech připravil a vysvětil na kněze řadu mladých mužů, a to celibátních i ženatých. Ludmilu Javorovou vysvětil na kněze
Měl evangelista Jan výsadní postavení mezi apoštoly? Při poslední večeři „ležel na Pánových prsou“, stál jako jediný z apoštolů pod křížem a Ježíšem z kříže mu byla svěřena do opatrování Ježíšova matka. Evangelium svatého Jana, Miláčka Páně, shrnuje Ježíšův příběh očima učedníka, který byl milován. Podle tradice ho sepsal starý muž, který na závěr života reflektuje Ježíšův život a jeho působení
Turínské plátno patří mezi nejpodivuhodnější křesťanské relikvie. Ačkoli je jeho pravost stále nejasná, jeho spirituální působnost je nezpochybnitelná. V češtině přesto neexistuje žádná kniha, která by tento duchovní rozměr Turínského plátna rozvíjela a moderně reflektovala. Zdeněk Jančařík, autor úspěšné knihy Přeskočit horu, se chápe tématu jak v jeho faktické, historické rovině, tak té