Klasické dílo známého kostnického profesora anglistiky a literární vědy ukazuje v historické i systematické perspektivě dvě klíčové kategorie zakládající literaturu. V pozadí stojí otázka, zda mají fiktivno a imaginárno charakter antropologických konstant, díky nimž lze získat náhled na základní lidskou potřebu představivosti. Iser chápe literaturu jako zrcadlo, jako nástroj lidského druhu k
Poslední dílo čelného představitele tzv. recepčních studií Wolfganga Isera (1926-2007) je daleko více než pouhou příručkou určenou studentům humanitních věd. Interdisciplinárně pojaté teoretické přístupy v něm nejsou pouze vysvětlovány, nýbrž představovány jako nástroje intelektuální práce s literárními texty. Zatímco tzv. "tvrdé" jádro teorií v přírodních vědách je orientováno na formulaci