Monografie sleduje míru nepřímé harmonizace pravidel územního plánování a rozhodování o výstavbě v právu Evropské unie a požadavky, které z toho vyplývají pro členské státy. Popisuje vývoj evropské legislativy, její vzájemné souvislosti i rozdíly, a přináší ucelený přehled o tom, jak se evropské právo promítá do národních procesů plánování. Zvláštní pozornost věnuje výkladu obecných pojmů