Estetický prožitek/zkušenost je jedním z klíčových konceptů moderní estetiky (od A. G. Baumgartena) po současnost, implicitně i v antické a středověké estetice. Podrobnější deskripce, kterým předcházely pokusy zachytit specifičnost estetického prožitku pojmy jako kontemplace či nezainteresovanost, metazájem na percepci a další, představovaly většinou lineární „scénář“, od „hrubých dat“ po syntézu
Estetika zkoumá „podloží“, které umožňuje samu existenci umění, přičemž bez osvětlení této báze zůstávají filosofie umění i teorie jednotlivých uměleckých druhů „ve vzduchu“.Přes jistou metodickou eklektičnost estetika staví na největším estetickém experimentu v dějinách lidstva, což je lidské soužití s uměním, s uměleckou tvorbou a recepcí, probíhající od samého úsvitu dějin. „Materiálu“ má tedy