Předmět nevyčíslitelné kulturní hodnoty, po korunovačních klenotech druhá nejvzácnější památka svého druhu u nás – a přesto jsme o ní donedávna neměli ani tušení. Nechybělo mnoho a relikviář mohl navždy opustit naše území. Nestalo se tak… Co ale o památce vlastně víme? Od kdy se píše její historie? Co v sobě vlastně ukrývá a jak si vysvětlit zvláštní ikonografii, která schránku zdobí? Otázky jako
Angkor Vat, palác Potála, sochy moai, Velká čínská zeď a více než tři desítky dalších památek, které nám zanechaly předchozí generace. Většinou se jedná o monumentální památníky, které se staly věčnou připomínkou nejen lidské geniality a dovednosti, ale také marnivosti svých budovatelů. Jsou rozeseté po všech kontinentech naší planety, a není tudíž v možnostech většiny z nás všechny vidět na
Příběh dramatického období českých dějin a českého krále, který se ujal vlády ve velice složité době. Zemřel za dramatických okolností husitského převratu v Praze, který je českými historiky pokládán za prolog k dlouhotrvajícím husitským válkám, jež České království přivedly až na pokraj v chaosu. Z něj už existovalo jen jediné východisko – za každou cenu dosáhnout smíru mezi husity a jejich
Role šedých eminencí je často nejen opomíjena, ale i nedoceněna. Tyto osobnosti stojí v pozadí politického a společenského dění a disponují možnostmi rozhodovat o důležitých otázkách, mnohdy mají ve svých rukou osudy národů. S jejich jmény se pojí dobro i zlo, často dokonce obojí, neboť se většinou jednalo o vcelku kontroverzní osobnosti. Tak už to bývá – dějiny totiž nelze nahlížet skrze
Janovy smysly otupila šílená bolest, prostupující celým jeho tělem. Nevnímal křik ani paniku kolem sebe. Někdo zavolal záchranku a on jen stačil popálenými ústy tiše vyslovit pár vět o tom, aby si lidé přečetli dopis, který nechal u fontány před Národním muzeem. Potom se celý svět rozplynul v mlze… Co předcházelo šokujícímu činu Jana Palacha, jaké byly jeho důsledky? A proč se Palach nepovažoval
Vladimír Liška nás seznamuje s vývojem, jenž předcházel vzniku Československa, a dál nás provází charakteristickými problémy, které politická elita nově vzniklého státu musela řešit, ať už se jednalo o velmi napnutý rozpočet, rozevírající se nůžky mezi chudými a bohatými, občanské nepokoje či rozpory mezi samotnými politiky. Kniha přinese radost nejen zájemcům o české dějiny, ale může být dobrým
Dne 12. dubna roku 1961 vzlétl na oběžnou dráhu Země první kosmonaut. Jurij Alexejevič Gagarin se rázem stal celebritou celosvětového formátu. Byl hrdinou, nebo obětí mocenského systému, do jehož služeb se dal? A kolik nezodpovězených tajemství se s jeho osobou dodnes pojí? Až dočtete tuto knížku, možná zjistíte, že hledání odpovědí na tyto otázky jsou jedním velkým dobrodružstvím…
Tragická smrt československého diplomata Jana Masaryka, k níž došlo v noci z 9. na 10. března roku 1948, je stále zahalena tajemstvím. Od počátku proti sobě stály dvě verze, jejichž rozporuplnost je zarážející. Byl syn našeho prvního prezidenta T. G. Masaryka zavražděn? Co dokazuje metoda forenzní biomechaniky? A co vedlo k událostem oné noci?
Tato kniha není souhrnnou biografií T. G. Masaryka a neklade si za cíl ukázat ho v celé jeho osobnostní šíři. Zabývá se především některými klíčovými dramatickými, jistým způsobem dokonce záhadnými momenty Masarykova života s cílem poznat, jaký byl vlastně člověk, co považoval za zásadní a důležité a jak se dokázal vyrovnat s krizovými situacemi. Měl obrovskou duševní sílu a optimistickou
Jaké byly klíčové okamžiky vlády Marie Terezie? Barokní období, do kterého se jediná česká panovnice narodila, bylo bohaté kulturou i množstvím pověr a předsudků. Objevovalo se několik zázračných a pozoruhodných událostí, které ovlivňovaly dobu i vnitřní svět panovnice – její vztahy k církvi a náboženské víře. Autor se tak zamýšlí i nad rozporuplností vlády Marie Terezie a nad jejími přínosy
Panovnické rody od nepaměti provázely skandály, které se někdy dařilo před veřejností ututlat, jindy vyšly najevo až dlouho poté, co se odehrály. Mnohé z nich ale zůstaly dosud neobjasněné. Pojďme si společně připomenout, které kauzy zahýbaly evropskou historií a nechaly v ní svůj nesmazatelný otisk.
V této publikaci nás autor zve k návštěvě více než padesáti hradů, tvrzí a zámků v České republice. Představuje stavby známé a dodnes obývané i ty zapomenuté, zříceniny restaurované i opuštěné, zbytky paláců a opevnění, dnes pokryté bujnou vegetací. Některé jsou na místech snadno přístupných, v rovinách, údolích, na kopcích, k některým vedou náročné turistické stezky. Co je navzájem spojuje? Mají
Od narození Karla IV. uplynulo sedm století a my si tohoto výjimečného panovníka připomínáme jako osobnost, která měla pro rozkvět zemí Koruny české nezpochybnitelný význam. Na rozdíl od svého otce byl velkým patriotem, do Čech se z častých cest vždy rád vracel a díky tomu se Praha za jeho vlády stala centrem evropského dění. Reprezentant blahobytu, taktik a diplomat, státník se širokým rozhledem
Navštívili jste Býčí skálu, hrad Houska, Zvíkov, slyšeli jste o létajících hadech, skřítcích a upírech v Čechách? Víte, kde je ukryto kouzelné zrcadlo a co se stalo na Devíti křížích? Čechy jsou krajinou plnou magických míst, nadpřirozených bytostí i čarovných příběhů. Poodhalme závoj tajemství, který naši historii obestírá.
Víte, že na území Čech a Moravy žila civilizace starší než Sumerové? Jaká tajemství skrývají Plešivec či Blaník? Přinášejí kruhy v obilí poselství z minulosti? A je na hradě Houska vchod do říše démonů? Kde jsou u nás místa, kterým je lepší se vyhnout? Známý autor uvádí mnohá překvapivá fakta i hypotézy opřené o moderní vědecké poznatky.
Kulturní evolucionismus bývá chápán jako jedno ze základních paradigmat moderní historiografie. Jde o představu, že lidstvo se vyvíjelo od primitivních společenství postupnými kroky, v nich se poznáním a zkušenostmi obohatilo natolik, až dospělo k vytvoření známých starověkých civilizačních center. Avšak dnes, více než kdykoli v nedávné minulosti, vystupuje do popředí idea existence vyspělé a
V pořadí druhá ze záhadologických prací Vladimíra Lišky se tentokrát zaměřuje na mapování racionálna a iracionálna, „věci mezi nebem a zemí“. Kudy půjde věda v novém století? Zůstane inkvizitorem nekonformních způsobů myšlení nebo se začne seriózně zabývat jevy, které s jistým despektem označuje za paranormální? V této publikaci naleznete téměř vše, co dnes konfrontuje „objektivní vědecký názor“:
Tato kniha je další pozoruhodnou historickou sondou do jedné z nejtíživějších epoch... Česko-německá otázka, prezident Beneš – muž dvou tváří, otazníky kolem smrti říšského protektora Heydricha, štěchovického pokladu či zázračných zbraní Třetí řiše… nejen tyto, ale mnohé další, z velké části stále neobjasněné otázky si autor klade v ohlédnutí za historií, která pro mnohé stále ještě historií
Touto publikací se známý autor literatury faktu vrací k tématice husitského revolučního a reformního hnutí, které již ve své předchozí publikaci „Husitství – konec jednoho mýtu?“ pojat nekonvenčně a s kritickým pohledem na tuto pohnutou epochu naší historie. Tentokrát si autor všímá především období soumraku husitismu a věnuje zvýšenou pozornost řadě velice kontroverzních osobností této éry –
Oproti předchozím autorovým dílům má toto jednu zvláštnost. Více než polovina jejího obsahu je tentokrát zaměřena na tři významná období naší novodobé historie, reprezentovaná třemi významnými osobnostmi: Emilem Háchou, Rudolfem Slánským a Alexandrem Dubčekem. Není to žádná náhoda. Uvedená jména totiž pojí podobně tragický osud a všichni byli navíc služebníky, strůjci i oběti politiky, která náš