Kniha začíná ve Florencii analýzou staveb Filippa Bruneleschiho, dále hodnotí tvorbu Michelloza a dalších, zejména Albertiho, jenž jako první pochopil velikost římské imperiální architektury. Kolem 1500 se ohnisko dění přeneslo do Říma, kde působili architekti Bramante, Raffael, Peruzzi, Sangallo a Julio Romano, zatímco na severu Itálie pracovali Serlio, Sanmicheli, Sansovino a další. Proud
S odstupem jednoho roku vychází druhý ze čtyř připravovaných svazků monumentálního díla Václava Mencla, Dějiny evropské architektury. Jde o jeho poslední, dosud nevydanou knihu, v níž předkládá smysluplný vývoj architektury od jejích počátků až do současnosti, zasazený do historických, kulturních i filosofických souvislostí. V druhém dílu nazvaném Umění antického světa Mencl pojednává o