Publikace analyzuje dějiny Sportovního klubu Modřany od jeho prehistorie do současnosti v kontextu vývoje místní komunity a českého fotbalu. Zaměřuje se na roli klubu při utváření lokální identity a sociálních vazeb. Zvláštní pozornost je věnována topografii sportovišť a jejich vztahu k urbánnímu vývoji lokality. Hřiště SK Modřany jsou chápána jako významná místa kolektivní paměti a komunitního
Jak dnes vnímáme Emila Holuba a aktivity, které jsou s ním spojené? Jak toto vnímání ovlivňují nejrůznější mýty a legendy? Jakou hodnotu mají jeho sbírky, jak s nimi pracoval Holub a jak s nimi pracuje současná výstavní a sbírkotvorná praxe? Kde všude se můžeme s předměty těchto sbírek setkat? Jak vnímat Holuba pohledem postkoloniálních studií? Kniha neusiluje o nalezení definitivních odpovědí na
Cílem publikace, kterou v roce 2021 vydala GAVU Cheb ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR, v. v. i. u příležitosti stejnojmenné výstavy, není souhrnné zpracování tvorby Jaroslavy Pešicové. Soustřeďuje se na určité momenty, které byly pro směřování malířky rozhodující. Nástrojem interpretace je strukturální rozbor jejích prací, konfrontovaný s dobovými teoretickými texty. Na základě toho je
Adolf Hoffmeister (1902–1973) se stal díky bohatým aktivitám jedním z nejpozoruhodnějších českých umělců 20. století. Kniha vůbec poprvé zveřejňuje kompletní soupis předmětů Hoffmeisterovy sbírky mimoevropského etnického umění, soustřeďující domorodecké předměty z obou amerických kontinentů, Afriky, Oceánie a Indonésie. Vznik kolekce je zasazen do širšího kontextu sběratelství v českých zemích i
Publikace přináší reprezentativní výběr kritik a recenzí výstav Emila Filly, které byly otištěny za jeho života v českých a moravských periodikách. První část je věnována ohlasům Fillových samostatných výstav, druhá uveřejňuje kritiky umělcových prací na kolektivních přehlídkách. Třetí kapitola obsahuje příležitostné články o Fillovi. Knihu doplňuje úvod od Vojtěcha Lahody, seznamy děl z katalogů