Počátkem května 1945 se na území Českých zemí nacházelo poslední velké německé bojeschopné uskupení - skupina armád Střed pod velením polního maršála Ferdinanda Schörnera. Okolnosti jejího konce dodnes představují příslovečné „bílé místo“ českých dějin. V důsledku poválečné oficiální komunistické teze o včasném příchodu Rudé armády totiž jen málokdo ví, jak zásadní byla úloha Českého květnového
Tento svazek z edice Zmizelá Praha je věnován barikádám, tedy stavbám, které existovaly v květnu 1945 pouze několik dní, znamenaly však pro obyvatele Prahy naději na vyrovnání sil ve střetnutí s technicky výborně vybaveným protivníkem. Pražské barikády se staly symbolem květnového povstání, méně se už věnovala pozornost jejich konstrukci a rozmístění. Navíc mnohá bojiště Pražského povstání naopak
První svazek nové ediční řady České květnové povstání ve fotografii podrobně mapuje jednu z málo známých kapitol revolučních dnů v květnu 1945: použití bojových vozidel na straně pražských povstalců. Publikace je uvozena edicí klíčového pramene k dané problematice – „Souhrnné zprávy o bojích útočné vozby ve dnech 5. až 9. května 1945“ velitele Útočné vozby Vojenského velitelství Velké Prahy