Všimli jste si, jak se při vstupu do lesa opatrně rozhlédneme a přestaneme hlasitě mluvit? Je to tak, jako kdybychom šli někam na návštěvu. A ono to tak opravdu je. Z lesa nás sledují desítky očí obyvatel, kteří tam skutečně jsou domovem a dívají se a čekají, co uděláme. Jen se zastavte a uslyšíte prasknout větvičku, uvidíte rozhoupanou větev, po které utíkala veverka, zaslechnete tlukot křídel
„Proč je rosa na louce? Proč jsou v blátě bubliny? Jak žije Plšík Lískový? Kam padají hvězdy z nebe? Kdo okusuje jahůdky, kdo se stará o houby a spousta odpovědí na dotazy dětí, které se donekonečna ptají, se dozvíme při procházkách s Nečtinkou. S Nečtinkou, která se o všechno zajímá a všímá se tak, jako my, všeho kolem sebe.“ Povídání s vílou Nečtinkou je seznámení s krásným krajem, ukrytým