Tändzin Čhödag, jeden z nejvýznamnějších mistrů tibetské lékařské tradice, opustil definitivně svůj rodný Tibet v roce 1980. Po více než dvaceti letech nepředstavitelného utrpení, které byl nucen prožít v čínském pracovním táboře, mu nakonec bylo umožněno odejít do indického exilu, aby se po boku dalajlamy opět ujal své dřívější funkce jeho osobního lékaře. Dnes podává Tändzin Čhödag o svém
„Barva je prožitek, pocit, láska, život, tep nikoli impuls měřícího přístroje…“ Barva je důležitým nástrojem v harmonii přírody i v „koncertu“ lidského bytí. Jsou-li barva, tvar a prostor v souladu, pociťujeme to jako příjemný, přece však stále ne dost oceňovaný jev. Kniha "Symbolická řeč barev" je pokusem o vytvoření určitého slabikáře, který čtenáři umožní porovnávat různorodé znalosti