Apologie čili obrany křesťanství představují literární druh s dlouhou tradicí: ty nejstarší pocházejí již z období vlády císaře Hadriána čili z doby, kdy od událostí, jež daly podnět ke vzniku křesťanství, uplynulo jen zhruba sto let. Od poloviny 20. století se však apologie již téměř nepíší: zavládl (osvícenstvím inspirovaný) názor, že na našem stupni civilizačního vývoje již obrany víry není
Jsoucno a bytí nabízí pedagogicky vstřícný úvod do myšlení a textů Tomáše Akvinského (1225–1274). Zájemce se zde seznámí s hlavními Tomášovými termíny a pojmy a pochopí základní myšlenkové postupy, na nichž je Tomášovo myšlení vybudováno. Součástí svazku je latinský originál i český překlad Tomášova pojednání O jsoucnu a esenci a antologie dalších ukázek. Rozšířené a zrevidované vydání
V předkládané knize se autor částečně vrací k historické matérii. Usiluje zde o všeobecně srozumitelnou a přehlednou rekonstrukci Hegelovy filosofie náboženství, kterou současně zasazuje do širšího kontextu jeho filosofické soustavy. Tato interpretační práce je ovšem pouze přípravou k provedení vlastního záměru publikace, jímž je soustavné srovnání Hegelova chápání křesťanství s naukou křesťanské
Současní autoři zabývající se teorií dějepisného poznání zastávají převážně skeptické stanovisko vůči možnosti objektivního poznání minulých dějin lidstva: Přiklánějí se více či méně k mínění, že dějepisné poznání je v posledku určitým druhem porozumění historika sobě samému. V kritické distanci k tomuto pojetí zastává Sousedík realistickou teorii dějepisného bádání. Hájí tedy přesvědčení, že
Autor, rakousko-uherský a později československý důstojník, líčí v prvním díle svých memoárů část svých bohatých životních vzpomínek. Vrací se nejprve do dětství, které prožil v české rodině usilující o hospodářský a společenský vzestup, zpočátku ve východní části staré monarchie a později v Plzni. Dále popisuje svá studia na dělostřelecké kadetní škole v Traiskirchenu a pohnuté zážitky z první
Kniha O co šlo? je průřezovým výborem studií českého filosofa a znalce středověkého a raně novověkého křesťanského myšlení prof. Stanislava Sousedíka. Výbor zahrnuje filosofické texty od roku 1965 až do současnosti, které jsou řazeny zčásti chronologicky, zčásti se však doplňují a prostupují také tematicky. Najdeme zde texty věnované např. Janu Husovi, J. A. Komenskému, T. G. Masarykovi, Z.
Významný český křesťanský filosof, známý svými pracemi z dějin české filosofie, se ve své drobné knize zabývá jedním ze základních problémů sociální filosofie současnosti – problematikou lidských práv a svobod, tedy problémem zvlášť závažným pro naši společnost, žijící stále ve stínu řady desetiletí prožitých pod vládou totalitních režimů. Autor vykládá historii ideje lidských práv, přičemž její
V české literatuře máme dnes již více prací pojednávajících o problematice hermeneutiky. Jsou většinou inspirována dílem německého filosofa H.-G.Gadamera a zakládají se na myšlenkovém odkazu Gadamerova učitele, M. Heideggera. Takovému typu hermeneutiky se říká integrativní. Integrativní hermeneutika vyúsťuje v historický relativismus. Zcela stranou zájmu u nás dosud zůstalo jiné pojetí