Je láska umenie? A čo sa stane, ak sa z človeka, do ktorého sa zaľúbime, stane predmet premyslenej hry? Zvodcov denník patrí k literárne najpôsobivejším textom dánskeho filozofa Sørena Kierkegaarda. Tvorí záverečnú časť jeho rozsiahleho diela Buď – alebo, možno ho však čítať aj ako samostatnú rozpravu o láske, túžbe a manipulácii. Johannes je kultivovaný, inteligentný muž, ktorý chladnokrvne a s
Filosofické drobty patří ke Kierkegaardovým nejvýznamnějším dílům, mimo jiné i proto, že obsahují většinu základních pojmů jeho myšlení. Fiktivním autorem textu je Johannes Climacus a jeho úvahy se točí kolem otázky poznání věčné (tedy ne historické) pravdy. Své pojednání nazývá "myšlenkovým projektem" neboli experimentem. Ten spočívá v rozvinutí úvah, jak jinak by mohlo probíhat poznání věčné
Kniha Bázeň a chvění si bere název z novozákonních epištol. Kierkegaard se snaží pochopit úzkost, jakou musel cítit Abraham, když ho Bůh vyzval, aby obětoval svého syna Izáka. Posledním stadiem před dosažením víry je podle autora stav nekonečné rezignace a odhodlání vzdát se všeho, co by člověk upřednostňoval před Bohem. Nemoc k smrti pojednává o zoufalství, které Kierkegaard z křesťanského
Kierkegaardova kniha o zúfalstve chce čitateľovi zasiahnuť do života. Chce sa ho dotknúť na citlivom mieste, vyrušiť a vyprovokovať ho. Kierkegaard predstavuje zúfalstvo ako chorobu ducha a tvrdí, že je oveľa rozšírenejšie, než si bežne myslíme. Zúfalstvo je stav vnútornej nerovnováhy a nezmyselnosti, je to stav, v ktorom človek nie je sám sebou. Vlastné zúfalstvo si často neuvedomujeme, utekáme