Co uděláte, když se u vás doma zčistajasna objeví živý slon? A co když zjistíte, že nejste jediní? V nové satirické alegorii Saši Filipenka se jednoho dne v každé domácnosti, na každém dvorku, v každém sídlišti objeví slon. Obrovský, hmatatelný, mlčící. Nikdo neví proč. Nikdo neví odkud. A většina raději dělá, že ho nevidí. Román Slon je alegorická satira, jež se odehrává ve společnosti, která
Petr Iljič Něstěrenko udržuje se smrtí důvěrný, každodenní vztah. Jako první ředitel moskevského krematoria, vybudovaného v roce 1927, pracoval na dvě směny – přes den probíhala kremace běžných sovětských občanů a v noci těch, které zatkla tajná policie a skončili na popravišti. Něstěrenko spálil všechny: odpůrce režimu, údajné špiony i bývalé hrdiny revoluce. Pracoval v krematoriu až do roku
Mladý vdovec Alexander sa na začiatku 21. storočia prisťahuje do nového bytu s niekoľkomesačnou dcérou. Len čo od nového bývania prevezme kľúče, pripletie sa mu do života suseda, vyše deväťdesiatročná pani, u ktorej sa začína rozbiehať Alzheimerova choroba. Alexander o jej životný príbeh nemá záujem, no Tatiana Alexejevna je neodbytná. Nechce, aby sa zabudlo na hrôzy, ktoré ľudia zažili počas
Silný príbeh mladého chlapca žijúceho v Bielorusku na začiatku 21. storočia. Šestnásťročný Francisk by mal cvičiť hru na violončelo, no radšej si s priateľmi užíva život. Cesta na rockový koncert však neskončí dobre, naopak stane sa obrovská tragédia, pri ktorej sa nešťastne zraní aj Francisk. Upadne do kómy a dlhé roky sa z nej nepreberie. Postupne to s ním každý vzdá; rodičia, priateľka,
Napínavý román Štvanice nabízí čtenáři velmi aktuální téma, jímž je manipulace veřejným míněním. Jeho hrdinou je novinář Anton Pjatyj, který v rámci své investigativní práce poukazuje na špinavé praktiky jednoho ruského oligarchy, zosobňujícího spojení kriminálního živlu s politickou a ekonomickou mocí. Ten si proto najme PR-agenturu, jíž zadá úkol znepříjemňovat život nepohodlnému novináři tak
Nevelká novela je nabitá dějem a šokujícími dokumenty. Některé pocházejí ze sovětských, resp. ruských archivů, např. směrnice o rozebrání zařízení německých koncentračních táborů a jejich opětovném složení v táborech GULAGu nebo směrnice o zacházení se zlatými zuby vězňů zemřelých v sibiřských lágrech, většinu z nich však autor objevil během své výzkumné práce v ženevských archivech Červeného