Saigjó se narodil ve vznešené rodině v Kjótu, namísto dvorského života v hlavním městě si však zvolil život v ústraní, v následování Buddhova učení. Pobýval na mnoha místech a svými cestami a poetickými meditacemi inspiroval pozdější autory, jako byl Macuo Bašó. V bohaté škále Saigjóových motivů je pomíjivost života postavena do kontrastu s krásou přírody, smuteční žalozpěvy se střídají s básněmi