Někteří z nás si ještě pamatují, jaká euforie u nás panovala v listopadových dnech roku 1989. Její trvání bylo docela dlouhé. Společenská situace se citelně proměnila, najednou se mohlo o člověku, politice, náboženství a celé řadě jiných témat mluvit způsobem, který byl v předlistopadové éře naprosto nemyslitelný. Jediný správný marxisticko-leninský světonázor bylo možné vystavit polemickým
Platónovo myšlení se často krčí ve stínu děl myslitelů, kterým na filosofickém kolbišti přisoudili rozhodčí lepší skóre. Mnohá pojednání o Platónovi se odvíjejí ve stereotypních kolejích a popisují tohoto řeckého filosofa jako nějaký muzeální artefakt, který byl umístěn za vitrínu společně s dalšími exponáty a jemuž se obdivují pouze milovníci pozůstatků dávné minulosti. Kdo se však do Platóna
Existují správné a nesprávné názory? Existují správné a nesprávné postoje? Tyto otázky mají v naší postmoderní době jedinou přijatelnou odpověď: ne, neexistují, protože názory a postoje jsou jen odlišné, nikoli správné či nesprávné. Mnoho současných lidí myslí právě tímto způsobem. Avšak v takovém případě je nutné pro jejich mentální činnost vyhradit jiné označení než myšlení – třeba pragmatické
Kniha Romana Cardala Identita a diference je určena všem, kdo se chtějí hlubším způsobem seznámit se základními problémy ontologie. Přístup autora je inspirován aristotelsko-tomistickou tradicí, avšak nejde o její pasivní reprodukci. Problémy jsou uchopeny s kritickým nasazením a v řadě ohledů dochází k výraznému odklonu od řešení vypracovaných v rámci uvedené tradice. Těžiště knihy leží v