Svazek evropského atlasového projektu ke srovnávacím dějinám měst. Obsahuje textovou a mapovou část k dějinám, historické geografii, kartografii a ikonografii lázeňského města Františkových Lázní, tvořících součást „západočeského lázeňského trojúhelníku“.
Šlechtické rezidenční (sídelní) město ve středověku je v této publikaci vnímáno primárně jako sociální prostor – jeviště širokého spektra vazeb a vztahů mezi šlechtickou vrchností na jedné straně a městskou obcí jako celkem, korporacemi i jednotlivci na straně druhé. Univerzální kategorie řádu (ordo) a obecného dobrého (bonum commune) spoluutvářely i vztahy mezi vrchností a měšťany; poddanská
Kniha mapuje v sedmi kapitolách směry a možnosti studia barokních krajin a současně spektrum využitelných pramenu (text – obraz – mapa – terénní výzkum), jejich interpretační potenciál z hlediska historické geografie i kulturních dějin. Kapitoly mají dvojí základní rovinu, mikro a makropohled (sondy a jejich obecné interpretace), vedoucí k zamyšlení nad možnostmi i limity rekonstrukce
34. svazek je věnován Dvoru Králové nad Labem, dalšímu z východočeských věnných měst, pro která byl Historický atlas měst zpracován. Dvůr Králové je v širším povědomí spjat především s tamější proslulou zoo (dnes Safari park), eventuálně jako místo nálezu Rukopisu královédvorského. Současně je však dalším z řady východočeských historických měst, jehož počátky sahají minimálně do 13. století, v 17.
33. svazek je věnován Vysokému Mýtu, dalšímu z východočeských věnných měst, pro která byl Historický atlas měst zpracován. Vysoké Mýto představuje jeden z modelových příkladů městských založení z doby českého krále Přemysla Otakara II., s rozlehlým náměstím a pravidelnou uliční sítí. Mnohem méně známo je, že v době normalizace bylo Vysoké Mýto jedním z posádkových měst sovětských vojsk i
Během posledních deseti let se Robert Šimůnek, působící v Historickému ústavu AV ČR, vypracoval v předního znalce české aristokracie pozdního středověku. Ústřední téma jeho monografie přestavují nejrůznější podoby sebeprezentace šlechty. Ta vědoma si svého výsadního společenského postavení, podpořeného stavovským uspořádáním mocenských sil po Lipanech, začala v polovině 15. století nejrůznější