Merleova vize blízké budoucnosti je stejnou měrou otřesná jako zábavná: Vláda žen, to je dávné téma, jež přetrvává od literatury antické až po současnost, sahá od mytologie až po žánr vědeckofantastický. Merle jej však poprvé situoval do zcela nové a nezvyklé polohy a do zcela konkrétní reality geografické a historické.
Na otázku, je-li člověk dobrý či zlý, odpovídá Robert Merle hravým, dobrodružným románem Ostrov, v němž dokazuje, že vše záleží na životních podmínkách, jaké jsou si lidé schopni vytvořit.
Jádrem knihy Útok na kasárna je „první den kubánské revoluce“, 26. červenec 1953, kdy Fidel Castro a jeho druhové zaútočili na Moncadova kasárna v Santiagu, aby získali základnu ke svržení diktátorského režimu Fulgencia Batisty. Podkladem se autorovi staly především rozhovory s účastníky boje.
Svým románem Výlučná vlastnost člověka se známý francouzský autor Robert Merle vrací k tématu, které už jednou úspěšně zpracoval v knize Až delfín promluví, k problematice dorozumění člověka a zvířete. Americký vědec Edmund Dale a jeho manželka se rozhodnou adoptovat právě narozenou šimpanzici, které dají jméno Chloé.
Světoznámý román Smrt je mým řemeslem je sugestivní zpovědí Rudolfa Langa (ve skutečnosti Rudolfa Hoesse), který během svého působení v koncentračních táborech dohlížel na smrt nespočtu lidí. Na jedné straní milující otec a manžel se stal pro miliony lidi symbolem zla a smrti - byl to muž, jenž postupně ztratil víru v boha, ale našel novou: v Německo...
Robert Merle, jeden z nejvýraznějších francouzských spisovatelů druhé poloviny 20. století, tentokrát opouští rodnou Francii a vypráví příběh vědce Sevilly, jenž provádí výzkum v delfináriu na Floridě. Hlavními hrdiny románu jsou však dva delfíni, které Sevilla naučí mluvit.
Společenská fikce světově proslulého francouzského spisovatele se odehrává převážně v sedmdesátých letech 20. století, ale končí o celá desetiletí později. Skupinka lidí shromážděných zcela náhodou ve sklepě středověké tvrze Malevil náhodou přežije výbuch atomové bomby. Děsivá katastrofa zničí valnou část lidstva i živočichů na zemském povrchu.
Šestý díl oblíbeného historického dramatu Historická sága o osudech šlechtice Petra ze Sioraku v době ničivých náboženských válek ve Francii koncem 16. století. Kniha zabírá období od roku 1594, kdy Jindřich IV. vstoupil jako král do Paříže, do vydání Ediktu nantského v roce 1599, který měl zaručovat náboženskou svobodu.
Ve Francii dosud vládne slabý a nemocný král Karel IX. z Valois. Pravým hybatelem věcí je ovšem admirál Coligny, nesmírně urozený pravověrný hugenot. S tímto faktem se jen velice těžce smiřuje matka Karla IX. Kateřina Medicejská. Královna matka navíc provdává svou dceru Margot za Jindřicha Navarrského, také hugenota.
