Literárních prasáren není nikdy dost. Některé pamatují středověk, jiné se vylouply během národního obrození nebo prvorepublikové avantgardy, další vznikají právě teď. Některé jsou veselé, jiné smutné, s jedním autorem cvičí melancholie, s jiným absurdní komika. Některé tvůrce dobře známe, o jiných jsme vůbec neslyšeli. Všechno to má ale jedno společné: prasárny patří k literatuře a kultuře asi