Polybios patří spolu s Hérodotem a Thúkydidem do velké trojice starořeckých historiků. Žil v době římské expanze a ač byl Řek tělem i smyšlením, přijal její ideologii a světovládné ambice. Politicky se angažoval ve vedení achajského spolku a po záboru Řecka Římem r. 168 intervenoval ve prospěch mnoha krajanů, čímž si vysloužil všeobecnou vděčnost. Literárně se věnoval dějepisectví, v němž si za
Polybiovo dějepisné dílo se dochovalo zčásti v úplnosti, zčásti torzovitě. První pětice knih, jež se dochovaly neporušené, vyšla v AK ve dvou předchozích svazcích – Dějiny I a Dějiny II. Třetí díl Polybiových Dějin obsahuje dochované části a zlomky 6. až 19. knihy. Jsou v nich více méně souvisle zachyceny události na různých místech antického světa mezi roky 216 až 196 př. n. l. Stěžejní místo
Předchozí tři svazky Polybiových Dějin (I, AK 78; II, AK 79; III, AK 80) obsáhly osmnáct ze čtyřiceti knih jeho dějepisného díla. Tento čtvrtý svazek přináší vše podstatné, co se dochovalo z dvacítky knih zbývajících, tj. XIX až XXXIX. Polybios v nich zaznamenal a vylíčil události mezi roky 196 až 144 př. Kr., jejichž markantním znakem a společným jmenovatelem bylo upevňování hegemonie Říma v
Předchozí tři svazky Polybiových Dějin (I, AK 78; II, AK 79; III, AK 80) obsáhly osmnáct ze čtyřiceti knih jeho dějepisného díla. Tento čtvrtý svazek přináší vše podstatné, co se dochovalo z dvacítky knih zbývajících, tj. XIX až XXXIX. Polybios v nich zaznamenal a vylíčil události mezi roky 196 až 144 př. Kr., jejichž markantním znakem a společným jmenovatelem bylo upevňování hegemonie Říma v
Polybiovo dějepisné dílo se dochovalo zčásti v úplnosti, zčásti torzovitě. První pětice knih, jež se dochovaly neporušené, vyšla v AK ve dvou předchozích svazcích – Dějiny I a Dějiny II. Třetí díl Polybiových Dějin obsahuje dochované části a zlomky 6. až 19. knihy. Jsou v nich více méně souvisle zachyceny události na různých místech antického světa mezi roky 216 až 196 př. n. l. Stěžejní místo
První díl Polybiových Dějin I (vyd. 2008, AK 77) obsáhl ze čtyřiceti knih jeho dějepisného díla knihy první a druhou. Autor sám je označil jako úvod, podal v nich přehled událostí v letech 264–220 př. Kr. Hlavními tématy jsou první punská válka (264–241), povstání žoldnéřů v severní Africe proti Kartagiňanům (241–238), první illirská válka Římanů (229–228), keltské vpády do Itálie ve 3. století,
Polybios patří spolu s Hérodotem a Thúkydidem do velké trojice starořeckých historiků. Žil v době římské expanze a ač byl Řek tělem i smyšlením, přijal její ideologii a světovládné ambince. Politicky se angažoval ve vedení achajského spolku a po záboru Řecka Římem r. 168 intervenoval ve prospěch mnoha krajanů, čímž si vysloužil všeobecnou vděčnost. Literárně se věnoval dějepisectví, v němž si za